Prach na pokojovkách bude mizet pomaleji, když listy otřete vodou s kapkou mléka. Získají přirozený lesk

Rada o kapce mléka ve vodě možná zní jako něco z dob, kdy si lidé pomáhali hlavně zkušenostmi předávanými v rodině. Přesto se k ní dnes znovu vrací řada pěstitelů a já jsem chtěl zjistit, jestli na ní skutečně něco je. Po rozhovorech s několika odborníky se ukázalo, že nejde o žádný zázrak, spíš o jednoduchý fyzikální princip, který při rozumném použití rostlinám neuškodí.

Pokojové rostliny se zapráší snadno – zvlášť v bytech u rušnějších ulic nebo tam, kde se často větrá. Na listech se pak drží vrstva jemného prachu, která omezuje jejich schopnost přijímat světlo. Botanik Petr Štěrba z Univerzity Karlovy mi popsal, že u některých citlivějších druhů může dlouhodobě zanesený povrch snížit fotosyntézu i o několik desítek procent. Rostlina to pak dává najevo zpomalením růstu nebo méně výraznou barvou listů.

Na zahradnických fórech se v posledním roce objevovalo stále víc příspěvků, které mléčnou vodu vychvalují. Nechtěl jsem jen opisovat radu, která se mezi pěstiteli drží už desetiletí, a tak jsem se snažil přijít na to, proč na některých rostlinách funguje lépe než na jiných.

Proč kapka mléka dokáže zpomalit usazování prachu

Kombinace vody a malého množství mléka vytváří na listech tenký, sotva znatelný film. Tvoří ho hlavně tukové částice a bílkoviny. Ty sice nezabrání prachu úplně, ale změní povrch tak, že se na něm usazuje o něco pomaleji. Odborné časopisy, například britský Journal of Horticultural Science, uvádějí, že metoda nejlépe funguje na druzích s hladkými listy, jako jsou gumovníky nebo některé druhy filodendronů.

Metodu jsem si vyzkoušel doma na několika běžných pokojovkách. Povlak na listech nebyl na první pohled vidět, ale při dalším čištění asi po dvou týdnech bylo znát, že listy zůstaly déle čisté. Nejlépe reagovaly rostliny s tvrdší, lesklou strukturou listů – u monster nebo fíkusů byl rozdíl patrný docela rychle.

Poměr mléka a vody je ale důležitý. Zahradnice Ivana Jurečková, kterou jsem oslovil, doporučuje na půl litru vody zhruba jednu čajovou lžičku mléka. Příliš koncentrovaná směs by po zaschnutí mohla vytvářet nežádoucí mapy a skvrny. Při čištění radí používat měkký hadřík a postupovat od řapíku směrem ke špičce listu, aby se nepoškodily jemné žilky.

V bytech, kde často cirkuluje vzduch – například v místnostech s klimatizací nebo s ventilátorem – se prach drží víc ve vzduchu a listy se zanášejí rychleji. Tam je potřeba čistit rostliny častěji, i když používáte mléčný roztok.

Kdy je lepší dát mléku sbohem

Tato metoda ale není vhodná pro všechny. Rostliny s jemnými chloupky na listech, třeba africké fialky nebo některé begónie, mléčnou vodu snášejí špatně. Mezi chloupky by se mohla držet vlhkost a později vznikaly fleky. Odborníci proto doporučují u těchto druhů jemné suché čištění, například štětcem na prach.

Opatrní by měli být i majitelé rostlin s matným nebo sametovým povrchem listů. Takové rostliny mají svůj specifický vzhled a mléčný film na nich může po zaschnutí působit nerovnoměrně. Jejich povrch pak ztrácí přirozenou strukturu a výsledný efekt je přesně opačný, než by si člověk přál. Tam se vyplatí zůstat u obyčejné vlažné vody nebo použít jemný rosený postřik.

Naopak hladké listy mívají po čištění mléčnou vodou lehký, přirozený lesk. Interiéroví designéři říkají, že takové listy lépe odrážejí světlo a prostor pak působí čistěji. Jde ale hlavně o to, že čisté listy prospívají samotné rostlině – zlepšuje se výměna plynů a rostlina může rychleji regenerovat.

Závěr

Pokud hledáte jednoduchý způsob, jak udržet listy pokojových rostlin čisté déle než obvykle, může být kapka mléka ve vodě užitečnou pomůckou. Nejlépe funguje u druhů s hladkými listy, které se snadno zanášejí. Postačí malé množství mléka a pravidelné otření jednou za tři až čtyři týdny. V prašných bytech se vyplatí kontrolovat povrch listů častěji. Rostlinám tím dopřejete lepší podmínky bez nutnosti kupovat speciální přípravky.

Zdroje: zahrada.cz, zahradkari.cz, mein-schoener-garten.de, flora.cz