Co dělat, když máte pocit, že „všichni něco chtějí“ a na vás nezbývá čas. Praktické kroky pro ženy 40+ v jednom týdnu

Mnoho žen kolem čtyřicítky popisuje, že žijí v trvalém napětí. Neustále se snaží zvládnout práci, domácnost, péči o děti a čím dál častěji i starosti spojené se stárnoucími rodiči. Když se to všechno sečte, není divu, že člověk jede víceméně „na setrvačnost“ a na vlastní odpočinek mu nezbývá síla.

Psychologové v posledních letech upozorňují, že nárůst dlouhodobého stresu u žen mezi 40 a 55 lety není náhodný. Podle údajů Psychiatrické společnosti ČLS JEP přibývá pacientek, které popisují ztrátu energie, podrážděnost či pocit trvalého tlaku. Mnohé navíc říkají, že se do tohoto kolotoče dostaly pomalu a nenápadně.

Nemusí však jít o velká rozhodnutí typu změna práce nebo radikální úprava životního stylu. Často stačí menší zásahy v běžném dni – úprava tempa, jasněji vymezené hranice nebo lepší rozvrh povinností. Právě těmto krokům se věnuje následující část.

Proč se únava hromadí právě kolem čtyřicítky

Život v tomto období zpravidla přinese hned několik rolí najednou. V práci bývá člověk ve vrcholné fázi kariéry a má větší odpovědnost, doma řeší školu i volnočasové aktivity dětí, které už obvykle nejsou malé a mají své potřeby a problémy. A do toho přicházejí první vážnější starosti týkající se zdraví či soběstačnosti rodičů.

Klinický psycholog Petr Šmolka často připomíná, že ženy kolem čtyřicítky se snaží obstát ve „více světech naráz“, a navíc mají tendenci dělat vše samy. Výsledkem je pocit, že povinností přibývá rychleji, než je možné je zvládat.

Svoji roli hraje také fakt, že mysl pod dlouhodobým náporem postupně ztrácí schopnost rozlišovat mezi důležitým a podružným. Jakmile je člověk unavený delší dobu, může reagovat stejně intenzivně na drobnost i na skutečný problém. Studie zveřejněná v Journal of Health Psychology upozorňuje, že lidé bez dostatečného mentálního odpočinku pak často přeceňují vlastní možnosti a podceňují varovné signály únavy.

Týdenní plán, který není přehnaný

Pokud chcete během jednoho týdne získat lepší přehled o tom, kde se vám vytrácí energie, může pomoct jednoduchý postup. Není to žádný přísný režim, spíš orientační mapa, která ukáže, kolik věcí po vás každý den někdo nebo něco vyžaduje.

První den si zkuste zapisovat, kdo po vás chce pomoc nebo vaši pozornost. Nemusíte vytvářet rozsáhlý systém – úplně stačí pár poznámek v mobilu. Řada koučů se shoduje, že už tento krok často odhalí povinnosti, které člověk vykonává spíš ze setrvačnosti.

Během dalších dvou dnů si seznam projděte a u každé položky se zamyslete, zda je opravdu nezbytné, abyste ji dělala právě vy. Někdy jde o věci, které se přenesly z minulosti, aniž by se ověřilo, jestli jsou stále nutné.

Zbytek týdne můžete věnovat drobným úpravám, které uleví od pocitu, že jste neustále pod tlakem. Nemusejí být zásadní – často stačí tři malé změny, které posunou hranice o pár kroků zpět. Může jít například o to, že v práci oznámíte, že po určité hodině už nebudete reagovat na e-maily, nebo doma požádáte děti, aby přebrali část běžných úkolů. Podle výzkumu britského National Institute for Health Research mohou právě tyto malé zásahy citelně snížit večerní únavu.

Kdy je vhodné vyhledat odbornou pomoc

Pokud se k vyčerpání přidá nespavost, ztráta radosti z běžných věcí nebo dlouhodobá podrážděnost, odborníci doporučují obrátit se na psychologa. Dlouhodobé přetížení může poměrně rychle přerůst v syndrom vyhoření, zatímco včasné konzultace často pomohou situaci stabilizovat.

A ještě jeden poznatek, který se v poradenství objevuje opakovaně: lidé většinou reagují překvapivě dobře na jasné a slušně vyřčené „ne“. Právě tak vzniká prostor, ve kterém se člověku postupně vrací energie, chuť věnovat se svým zájmům a skutečná psychická pohoda.

Zdroje: nudz.cz, psychologie.cz, mayoclinic.org, psychologytoday.com