Proč je sezení „noha přes nohu“ zabijákem vašich žil? Zjistěte, jak si zaděláváte na křečové žíly a otoky kotníků

Sedět s nohou přes nohu je pro spoustu lidí automatika. U práce, u televize, na schůzce. Vypadá to nenápadně, někdy dokonce elegantně, jenže žíly v nohách z toho nadšené nejsou. Cévní systém v dolních končetinách je na podobné polohy citlivější, než si většina lidí připouští.

Podle dat České angiologické společnosti má některou z forem chronického žilního onemocnění zhruba každý druhý dospělý. To už není drobnost, kterou by šlo shodit ze stolu jako kosmetiku. S věkem se potíže obvykle zhoršují a jedním z rizikových návyků je právě dlouhé sezení s překříženýma nohama.

Ve chvíli, kdy si jednu nohu přehodíte přes druhou, dochází ke stlačení žil ve stehně a často i v podkolenní jamce. Krev se pak hůř vrací směrem k srdci. Přitom už tak musí žilní systém v nohách bojovat s gravitací a spoléhá na to, že svaly a chlopně mají dost prostoru pracovat.

Co se děje v žilách při překřížení nohou

Žíly jsou vybavené chlopněmi, které hlídají, aby se krev nevracela zpátky dolů. Když jsou ale dlouhodobě pod tlakem, začnou selhávat. Ne hned, spíš plíživě. Krev se zdržuje, žilní stěna povoluje a časem se objevují typické vystouplé a vinuté křečové žíly.

Lékaři z FN Motol opakovaně upozorňují, že kombinace dlouhého sezení a špatné polohy nohou zvyšuje žilní tlak výrazně víc, než si lidé myslí. Nejde jen o vzhled. V okolních tkáních vznikají drobné záněty, které pak stojí za bolestí a únavou nohou hlavně večer.

Otoky kotníků nejsou banalita

Oteklé kotníky po dni v kanceláři spousta lidí bere jako normální věc. Trochu horka, trochu únavy. Jenže otok znamená, že tekutina uniká z přetížených žil do okolí. A pokud se to děje opakovaně, může dojít i ke změnám kůže nebo vzniku bércových vředů, což už opravdu není maličkost.

Studie publikované v časopise Phlebology ukazují, že dlouhé sezení bez změny polohy zatěžuje žíly víc než samotné stání. Překřížené nohy tenhle problém ještě násobí, protože brání přirozené práci lýtkových svalů. Ty přitom fungují jako pumpa, bez které se krev dolů vrací jen velmi těžko.

Potíže se navíc netýkají jen seniorů. Lékaři dnes běžně vidí první známky žilní nedostatečnosti už u lidí kolem třicítky. Typicky u těch, kteří tráví hodiny u počítače a pohybu je minimum.

Proč si tělo na špatnou polohu rychle zvykne

Zrádné na sezení noha přes nohu je to, že ze začátku nic nebolí. Nervy si na tlak zvyknou a varování přichází pozdě. Brnění, studené chodidlo nebo pocit napětí už ale značí, že oběh krve není úplně v pořádku.

Odborníci upozorňují, že čím déle v téhle poloze člověk vydrží, tím déle se pak průtok krve po narovnání nohou vrací do normálu. U lidí s genetickými dispozicemi ke křečovým žilám se negativní dopad projeví rychleji, někdy až překvapivě rychle.

Jak sedět, aby žíly netrpěly

Žádná věda, spíš zvyk. Sedět s oběma chodidly na zemi, kolena zhruba v pravém úhlu a občas změnit polohu. Ideálně každých třicet, čtyřicet minut vstát. I krátká procházka po kanceláři udělá víc, než se zdá.

Pomáhají i drobné pohyby vsedě. Kroužení kotníky, zvedání pat, propínání špiček. Není nutné u toho cvičit maraton, důležité je rozhýbat svaly a dát krvi šanci vrátit se zpátky k srdci.

Pokud se křečové žíly nebo otoky už objevují, vyplatí se návštěva angiologa. Včasné vyšetření může odhalit problém dřív, než dojde k nevratným změnám. Zkušenost ukazuje, že lidé nejčastěji litují jediné věci. Že začali řešit potíže až ve chvíli, kdy už byly hodně vidět.

Změna jednoho zažitého zvyku může rozhodnout o tom, jestli budou nohy lehké, nebo se potíže potáhnou celý život. Žíly mají paměť. A sezení noha přes nohu jim ji rozhodně neosvěží.

Zdroje: fnmotol.cz, angiologie.cz, phlebologyjournal.com, who.int