Je sója pro ženy bezpečná? Rozlouskli jsme mýty o fytoestrogenech a jejich vlivu na hormonální zdraví

Sója rozděluje společnost. Pro část lidí je symbolem zdravého talíře, jiní v ní vidí hrozbu pro hormonální rovnováhu a straší se i rakovinou prsu. Jak to tedy je, když se podíváme na data a ne jen na dojmy?

Největší obavy se soustředí na fytoestrogeny. Jde o přirozené látky ze sójových bobů, které se svou strukturou podobají lidskému estrogenu. A právě tahle podobnost budí otázky – mohou ženský hormonální systém „rozhodit“, zvlášť v období plodnosti nebo během menopauzy?

Za posledních dvacet let se tím zabývala řada studií. A závěr je méně dramatický, než by se z diskusí na internetu mohlo zdát. Odborné organizace se dnes většinou shodují, že běžná konzumace sóji je pro zdravé ženy bezpečná, někdy se dokonce mluví o možném ochranném efektu.

Co jsou fytoestrogeny a co v těle vlastně dělají

Fytoestrogeny patří mezi izoflavony – rostlinné sloučeniny, které najdeme hlavně v sóje a výrobcích z ní. Typicky v tofu, tempehu, misu nebo sójovém nápoji. Jejich účinek je ale výrazně slabší než účinek přirozeného estrogenu, to je dobré si říct hned na začátku.

Podle odborníků z Harvard T. H. Chan School of Public Health se izoflavony vážou na stejné receptory jako lidský estrogen. Neznamená to však, že tělo „zaplaví“ estrogenním efektem. V prostředí, kde je estrogenu dost, mohou jeho působení spíš tlumit, při nízkých hladinách ho naopak částečně nahrazovat – působí tedy spíš regulačně než jednostranně stimulačně.

Právě tohle je zajímavé u žen v menopauze, kdy přirozená produkce estrogenu klesá. Zkoumá se, jestli pravidelná konzumace sóji může zmírnit návaly horka nebo další nepříjemné projevy. Výsledky nejsou úplně černobílé, ale určitý efekt se v některých studiích objevil.

Sója a rakovina prsu: kde se vzal strach

Často slýchaný argument říká, že sója zvyšuje riziko rakoviny prsu. Tento názor vychází hlavně ze starších laboratorních pokusů na zvířatech, kde vysoké dávky izolovaných izoflavonů podporovaly růst nádorových buněk. Jenže tyto dávky i forma podání byly od běžné stravy hodně vzdálené.

Rozsáhlá populační studie zveřejněná v časopise Journal of the American Medical Association sledovala tisíce žen po diagnóze rakoviny prsu. Vyšší příjem sójových potravin se neukázal jako rizikový faktor návratu nemoci. Naopak, v datech se objevila souvislost s nižší úmrtností – což je docela zásadní zjištění.

Americká onkologická společnost dnes uvádí, že tradiční sójové potraviny jsou bezpečné i pro ženy po léčbě. Opatrnost doporučuje spíš u doplňků stravy s koncentrovanými izoflavony, kde dlouhodobé studie zatím chybí. Rozdíl mezi miso polévkou a kapslí s extraktem je zkrátka podstatný.

Plodnost a štítná žláza pod lupou

Obavy se týkají i plodnosti. Evropský úřad pro bezpečnost potravin uvádí, že běžný příjem izoflavonů ze stravy nepředstavuje pro dospělé ženy zdravotní riziko. Některé práce sledující ženy podstupující asistovanou reprodukci dokonce naznačily, že mírná konzumace sóji může být spojena s lepší úspěšností léčby. Je ale fér dodat, že výzkum pokračuje a jistota stoprocentní není.

Co se týče štítné žlázy, tady je situace praktičtější. Sója může snižovat vstřebávání levothyroxinu, léku užívaného při hypotyreóze. Neznamená to zákaz sóji, spíš je potřeba hlídat odstup několika hodin mezi lékem a jídlem. To lékaři připomínají poměrně často, i když se na to občas zapomíná.

Kolik sóji je tak akorát

V asijských zemích je běžné sníst jednu až tři porce sójových potravin denně. To odpovídá přibližně 25 až 50 gramům sójových bílkovin. Právě z těchto populací pochází mnoho dat, která ukazují nižší výskyt některých hormonálně podmíněných nádorů – i když samozřejmě hraje roli i celkový životní styl.

Důležitá je forma. Lepší volbou jsou minimálně zpracované potraviny: tofu, tempeh, miso nebo vařené boby. Vysoce průmyslově upravené produkty a doplňky s izolovanými izoflavony nemají stejné složení ani účinky, a někdy se tváří zdravěji než ve skutečnosti jsou.

Pro ženy zhruba mezi třiceti a padesáti lety tak platí poměrně jednoduché pravidlo. Pokud nemáte konkrétní diagnózu a jídelníček je pestrý, umírněná konzumace sóji nepředstavuje problém. Může naopak prospět srdci a cévám díky obsahu kvalitních bílkovin a nenasycených tuků. Místo obav z „hormonální bouře“ tak dává větší smysl podívat se na celek – jak jíme, jak se hýbeme, jak spíme. A neřešit jednu potravinu vytrženou z kontextu.

Zdroje: hsph.harvard.edu, jamanetwork.com, cancer.org, efsa.europa.eu