Jak se zbavit strachu z budoucnosti: Tipy, jak žít v přítomnosti a zbytečně se nestrachovat o to, co přijde
Strach z budoucnosti dnes řeší překvapivě hodně lidí, nejčastěji ve věku mezi třiceti a padesáti lety. Nejistota kolem práce, zdraví nebo peněz dokáže roztočit sérii černých scénářů, které se vracejí znovu a znovu. Dá se s tím ale něco dělat. Obavy nemusí určovat rytmus každého dne.
Statistiky Národního ústavu duševního zdraví ukazují, že lidí vyhledávajících pomoc kvůli úzkostem přibývá. Terapeuti často slýchají otázky typu: co bude za rok, co když přijdu o práci, co když onemocním. Mozek totiž nemá rád prázdná místa – když chybí jistota, doplní ji hrozbou. V pravěku to dávalo smysl, dnes nás to spíš vyčerpá než ochrání.
Budoucnost pod kontrolou nemáme, to je fakt. Ovlivnit však můžeme vlastní reakci. Schopnost pracovat s emocemi a vracet pozornost k přítomnému okamžiku je podle psychologů zásadní. A právě tam někde začíná změna.
Proč si v hlavě vytváříme katastrofy
Při nejistotě se aktivuje amygdala, část mozku spojená se strachem. Tělo reaguje, vyplaví stresové hormony a připraví se na boj nebo útěk. Jenže problém je, že stejný poplach spustí i pouhá představa budoucí situace, i když reálně žádné nebezpečí nehrozí.
Studie z oblasti neurovědy naznačují, že časté přemítání o hrozbách posiluje nervové dráhy spojené s úzkostí. Jinými slovy – čím víc si katastrofu přehráváme, tím rychleji nám naskočí příště. Naštěstí mozek není neměnný. Umí se učit, někdy pomalu ale umí.
Jak vrátit pozornost k tomu, co je teď
Jednou z metod, o které se mluví čím dál víc, je mindfulness neboli všímavost. Nejde o žádnou mystiku. Spíš o trénink schopnosti být chvíli tady a teď, bez okamžitého hodnocení. Myšlenky nezmizí, ale můžeme je nechat projít, aniž by nás odnesly pryč.
Výzkumy, které shrnuje například Mayo Clinic, ukazují, že pravidelné cvičení všímavosti snižuje stres i úzkost. V praxi to může být úplně obyčejná věc: na pár minut se zastavit a sledovat dech. Když mysl uteče jinam, což uteče skoro vždy, jen ji vrátíte zpět. Znovu a klidně po desáté.
Pomáhá i rozdělení obav na ty, které lze ovlivnit, a na ty ostatní. Zkuste si je napsat. Do první skupiny může patřit třeba tvorba finanční rezervy nebo úprava životopisu. Do druhé vývoj světové ekonomiky. Energie věnovaná druhé skupině se většinou jen rozplyne, bez výsledku.
- Sepište si konkrétní kroky, které můžete udělat během týdne.
- Stanovte si malý, splnitelný cíl.
- Vraťte se k dechu vždy, když vás myšlenky zavalí.
Není to žádný zázrak na počkání, spíš drobná každodenní práce.
Rituály a hranice, které pomáhají
Lidé s pevnější denní strukturou obvykle zvládají stres lépe. Pravidelný pohyb, dostatek spánku a omezení neustálého sledování zpráv mají větší efekt, než se zdá. Někdy stačí málo, jen vytrvat.
Práce s informacemi je dnes klíčová. Neustálý proud negativních zpráv zesiluje pocit ohrožení, i když se nás většina událostí přímo netýká. Zkuste si určit konkrétní čas na čtení zpráv a mimo něj je neotevírat. Mozek si potřebuje odpočinout, jinak zůstává v pohotovosti skoro pořád.
Kdy už na to nebýt sám
Pokud úzkost narušuje spánek, vztahy nebo pracovní výkon, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Psychoterapie nabízí konkrétní postupy, jak se s úzkostnými myšlenkami naučit zacházet. Kognitivně behaviorální terapie například pracuje s odhalováním zkreslených úvah a jejich postupnou úpravou.
Důležité je přijmout i to, že určitá nejistota k životu patří. Snaha mít všechno pevně pod kontrolou může napětí ještě zvýšit. Paradoxně úleva přichází ve chvíli, kdy si připustíme, že budoucnost nemáme plně ve svých rukou.
Zkuste dnes jednoduchý krok. Napište si tři věci, které tento týden opravdu ovlivnit můžete a věnujte jim pozornost. Možná zjistíte, že prostoru pro obavy je najednou o něco méně, než se zdálo.
Zdroje: nudz.cz, mayoclinic.org, who.int, apa.org
