Proč je důležité mít čas na nicnedělání? Umění relaxovat je klíčem k dlouhověkosti a psychické pohodě
Diáře přetékají úkoly, telefony pípají a pocit, že musíme být pořád nějak „užiteční“, se stal skoro normou. Přitom právě chvíle, kdy si dovolíme nedělat vůbec nic, mohou výrazně promluvit do délky i kvality života. Řízený odpočinek není rozmar. Podle odborníků je to biologická potřeba.
Česko se podle dat Eurostatu dlouhodobě drží mezi státy s vyšším počtem odpracovaných hodin v EU. K tomu péče o rodinu, domácnost a neustálá online přítomnost. Mozek tak zůstává v pohotovosti prakticky pořád, a hladina stresového hormonu kortizolu neklesá tak, jak by měla.
Dlouhodobě zvýšený kortizol lékaři spojují s větším rizikem srdečních onemocnění, diabetu 2. typu i úzkostí. Odpočinek přitom neznamená slabost nebo lenost. Jde o vědomé zklidnění nervového systému, který nás jinak drží v režimu „bojuj nebo uteč“.
Co se děje v těle, když opravdu vypneme
Jakmile si dopřejeme ticho bez obrazovek a úkolů, začne víc pracovat parasympatický nervový systém. Srdeční tep se zpomalí, tlak klesá, tělo se může věnovat trávení a opravám buněk. Harvard Medical School opakovaně upozorňuje, že pravidelné relaxační techniky pomáhají snižovat riziko kardiovaskulárních chorob.
Zajímavý je i fenomén takzvaného mentálního bloudění. Mysl si volně přeskakuje mezi myšlenkami, bez jasného cíle. Studie v Nature Reviews Neuroscience popisují aktivaci tzv. default mode network – sítě oblastí mozku, která souvisí s kreativitou a zpracováním emocí. Právě tehdy se často rodí nové nápady, i když to tak na první pohled nevypadá.
Proč máme s nicneděláním problém
Výkon se stal měřítkem hodnoty. Když nejsme zaneprázdnění, objevuje se zvláštní pocit viny. Jako bychom něco zanedbávali. Sociální sítě tenhle tlak ještě zesilují, ukazují jen špičku ledovce – úspěch, produktivitu, samé „stíhám všechno“.
Psychiatři z Národního ústavu duševního zdraví upozorňují, že dlouhodobé přetížení může vyústit ve vyhoření. A to není jen únava po náročném týdnu. Jde o hlubší stav, kombinaci emočního vyčerpání, cynismu a poklesu výkonnosti, který může trvat měsíce. Někdy i déle.
Dobrá zpráva? I krátký, vědomý odpočinek má smysl. Výzkumy publikované v Journal of Occupational Health Psychology ukazují, že už 10–15 minut denně bez pracovních podnětů zlepšuje náladu i schopnost soustředění. Není to málo, i když to tak může působit.
Nicnedělání jako investice do dlouhověkosti
Takzvané modré zóny, oblasti s nejvyšším podílem dlouhověkých lidí, mají jedno společné: přirozený rytmus dne, ve kterém má odpočinek své místo. Ne luxusní wellness pobyty, spíš obyčejné posezení před domem, pomalá procházka, ticho.
Kardiologové připomínají, že stres patří mezi významné rizikové faktory předčasného úmrtí. Když jeho hladinu snížíme, ulevíme cévám i srdci. Relaxace tak funguje jako dostupná prevence – a nestojí téměř nic, jen trochu času.
Jak začít, když neumíte vypnout
Největší překážkou bývá přesvědčení, že na odpočinek není prostor. Jenže deset minut denně si většina z nás najde. Odborníci doporučují začít jednoduše: nečíst zprávy, neodpovídat na e-maily. Sednout si a chvíli jen být. Dívat se z okna, nebo se pomalu projít kolem domu.
Může pomoci i krátký postup:
- odložte telefon tak, aby nebyl po ruce,
- nastavte si časovač třeba na 10 minut
- soustřeďte se na dech a vnímejte okolí, bez hodnocení.
Nejde o žádnou složitou techniku ani náboženský rituál. Spíš o malé zastavení uprostřed dne. Pokud si tenhle zvyk osvojíte, mozek si na něj postupně zvykne a začne ho vyžadovat sám.
A možná si všimnete, že právě tehdy přicházejí myšlenky, které by v hluku běžného dne zapadly. Čas na nicnedělání není útěk od reality. Je to způsob, jak si zachovat zdravý odstup a klid v době, která nás nutí běžet čím dál rychleji
Zdroje: who.int, health.harvard.edu, nature.com, eurostat.ec.europa.eu, nudz.cz
