Hygienické přešlapy, které děláme denně

Ruce umyté, ručník čistý, umyvadlo spláchnuté. Člověk má pocit, že je hotovo a víc řešit netřeba. Jenže právě tady se často mýlíme. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se až 80 procent běžných infekcí přenáší rukama, což je číslo, které nezní nijak dramaticky, ale je dost výmluvné.

Neděláme žádné velké hygienické hříchy. Spíš drobnosti, které se opakují dnes a denně. V tramvaji vezmeme do ruky mobil, pak si bezmyšlenkovitě sáhneme do obličeje. V koupelně použijeme stejný ručník jako všichni ostatní. Kartáček na zuby stojí pár centimetrů od toalety a nikomu to nepřijde divné.

Domácnost přitom může působit dokonale uklizeně, ale mikroorganismy to vidí jinak. Nejsou cítit ani vidět, a tak je snadné na ně zapomenout. Virus chřipky například vydrží na hladkém povrchu i několik hodin, někdy déle než bychom čekali.

Mobilní telefon jako nejšpinavější předmět dne

Mobil bereme do ruky klidně stokrát za den. Cestuje s námi do práce, na nákup, někdy i na toaletu. Výzkumy zveřejněné v Journal of Applied Microbiology opakovaně ukazují, že jeho povrch bývá kontaminován bakteriemi z rukou, ale i z prostředí, kde byste je úplně nechtěli.

Neznamená to hned nemoc, spíš zbytečné riziko. Telefon téměř nečistíme, přitom by stačilo málo. Jednou denně otřít displej i obal hadříkem s dezinfekcí určenou pro elektroniku. Zabere to pár minut a hotovo, žádná věda.

Není to o přehnané posedlosti čistotou, spíš o základní prevenci, která dává smysl.

Ruce si myjeme krátce a špatně

Státní zdravotní ústav připomíná, že správné mytí rukou má trvat alespoň 20 až 30 sekund. Většina lidí ale skončí mnohem dřív. Rychlé opláchnutí, trochu mýdla a jde se dál. Jenže takhle to úplně nefunguje.

Zapomínáme na hřbety rukou, prostor mezi prsty i oblast pod nehty. Právě tam se mikroorganismy drží nejdéle. Důležitá je i samotná technika – mechanické tření a dostatek mýdla. Samotná voda nestačí, protože mastnota na kůži bakterie chrání. Mýdlo ji naruší a proud vody pak vše spláchne, pokud si ale ruce myjeme jen symbolicky efekt je poloviční.

Společný ručník a vlhké prostředí

Vlhký textilní ručník je pro bakterie téměř ideální prostředí. V rodině by měl mít každý svůj a měnit by se měl aspoň dvakrát týdně, někdy i častěji. Teplo a vlhko jim svědčí, to je prostě fakt.

Podobně je na tom kuchyňská houbička. Studie publikovaná v časopise Scientific Reports ji označila za jeden z nejvíce kontaminovaných předmětů v domácnosti. Pomáhá pravidelná výměna a důkladné vysušení. Mikrovlnka sice množství bakterií sníží, ale ne všechny druhy zničí, s tím je potřeba počítat.

Zubní kartáček příliš blízko toalety

Při splachování toalety se do vzduchu uvolňují drobné kapénky. Mohou obsahovat bakterie a ty pak dopadnou na okolní povrchy. Pokud kartáček stojí volně na umyvadle, část z nich skončí právě na něm.

Řešení? Před spláchnutím zavřít víko toalety a kartáček ukládat dál od mísy, ideálně do uzavíratelného kelímku. Dentální hygienisté doporučují měnit kartáček každé tři měsíce, případně po prodělané infekci. Opotřebené štětiny ztrácí účinnost a drží více nečistot.

Dezinfekce bez rozmyslu

Někdy to ale přeženeme na opačnou stranu. Příliš časté používání silné dezinfekce může narušit přirozené mikrobiální prostředí domácnosti a dráždit kůži. Není nutné dezinfikovat úplně všechno.

Dává smysl soustředit se na klíčová místa – kliky, vypínače, pracovní desky. Zbytek zvládne běžný úklid. Hygiena nestojí na drahých přípravcích ani složitých postupech. Rozhodují malé návyky, které děláme každý den, někdy automaticky a bez přemýšlení. Čistý telefon, suchý ručník a poctivě umyté ruce mohou snížit riziko infekcí víc, než si myslíme.

Zdroje: who.int, szu.cz, sciencedirect.com, nature.com