Jak si říct o vyšší plat bez trapného ticha

O zvýšení mzdy si v Česku řekne méně lidí, než kolik jich přiznává, že jsou se svým příjmem nespokojeni. Data Českého statistického úřadu navíc ukazují, že nominální mzdy dlouhodobě nerostou tak rychle, jak by zaměstnanci čekali. Rozhoduje příprava, načasování i to, jak rozhovor vůbec začnete. Když víte jak na to, nemusí po vaší větě zůstat v kanceláři nepříjemné ticho.

Vyjednávání o platu je pro mnoho lidí citlivé téma. Často panuje představa, že si šéf všimne výsledků sám a adekvátně je ocení. Jenže personalisté říkají něco jiného – bez impulzu z druhé strany se většinou nic nestane. Rozpočty bývají nastavené dopředu a kdo se nepřihlásí, ten jakoby nebyl.

Kdy je správný čas otevřít téma platu

Vhodná chvíle přichází tehdy, když máte konkrétní výsledky. Dokončený projekt, převzetí větší odpovědnosti, dlouhodobě dobré hodnocení. Právě tehdy dává rozhovor smysl. Podle průzkumů agentury Hays zaměstnavatelé častěji kývnou na zvýšení mzdy lidem, kteří doloží svůj přínos čísly, ne dojmem.

Roli hraje i situace firmy. Pokud roste, nabírá nové kolegy a mluví o expanzi, je vaše vyjednávací pozice silnější. V době škrtů to bývá složitější – ne nemožné, ale je potřeba počítat s tím, že očekávání budou spíš střídmá.

Příprava rozhoduje víc než odvaha

Než si o schůzku vůbec řeknete, zkuste si sepsat konkrétní body. Co jste firmě přinesli, kde jste ušetřili náklady, jak jste zrychlili procesy. Klidně jen pár poznámek na papír. Čím přesnější budete, tím hůř se vaše žádost smete ze stolu.

• navýšení obratu nebo zisku,
• úspora nákladů,
• získání nového klienta,
• rozšíření kompetencí nad rámec původní pozice

Hodí se i pohled na trh práce. Mzdové mapy na portálech jako Platy.cz nebo data ČSÚ ukazují, kolik se v daném oboru a regionu běžně vydělává. Pokud jste pod průměrem dlouhodobě, není to výčitka, ale fakt který můžete zmínit.

Důležitá je i samotná formulace. Věta „potřebuji víc peněz“ obvykle moc nefunguje. Lepší je mluvit o hodnotě, kterou přinášíte. Například: převzal jsem klíčového klienta a během roku zvýšil objem zakázek o deset procent. Rád bych tomu přizpůsobil i své finanční ohodnocení. Takové sdělení působí věcně, ne útočně.

Jak reagovat na námitky

Může zaznít, že rozpočet je pevně daný. V tu chvíli není nutné rozhovor ukončit. Zeptejte se, co konkrétně je potřeba splnit, aby bylo zvýšení možné třeba za půl roku. Jasné podmínky jsou lepší než neurčitý příslib do budoucna.

Když peníze opravdu nejsou, zkuste otevřít jiné možnosti. Více dovolené, flexibilní pracovní dobu, částečný home office nebo vzdělávací kurzy. I to má svoji hodnotu, i když se to na výplatní pásce neobjeví hned.

Co říkají data o lidech, kteří si řeknou

Mezinárodní studie OECD opakovaně ukazují, že mzdy rychleji rostou těm, kteří aktivně vyjednávají a pravidelně si říkají o zpětnou vazbu. Nejde o agresivitu ani nátlak. Spíš o dlouhodobý přístup k vlastní kariéře.

Lidé, kteří spoléhají jen na automatické navyšování, často zjistí, že růst nepokrývá ani inflaci. A rozdíl se postupně prohlubuje. Někdy nenápadně, rok po roce.

Odborníci doporučují otevírat téma zhruba jednou ročně, ideálně při hodnoticím pohovoru. Příliš častý tlak může působit kontraproduktivně, naopak několik let ticha šanci na změnu spíš snižuje. Je to rovnováha.

Vyjednávání o mzdě není souboj kdo s koho. Je to rozhovor o hodnotě práce. Když přijdete připravení, mluvíte konkrétně a dáte prostor i druhé straně, většinou se žádné dramatické ticho nekoná. A i kdyby přišlo, pár vteřin nejistoty je pořád menší riziko než roky pocitu, že si necháváte svou práci platit pod cenou.

Zdroje: czso.cz, hays.cz, platy.cz, oecd.org