Tajemství dlouhověkosti: Co mají společného ženy nad 90 let
Ženy se obecně dožívají vyššího věku než muži a mezi lidmi nad devadesát let jich výrazně převažuje. Čím si to vysvětlit? Neexistuje jeden zázračný gen ani univerzální dieta. Spíš jde o kombinaci drobných každodenních návyků, které potvrzují i dlouhodobé výzkumy.
Podle údajů Českého statistického úřadu tvoří ženy přibližně tři čtvrtiny populace starší 90 let. Podobná čísla uvádí i Eurostat. Biologové mluví o genetice a také o ochranném vlivu hormonů v plodném období, jenže lékaři dodávají, že samotná biologie by nestačila. Do hry vstupuje životní styl, prostředí i obyčejné každodenní volby.
Známý výzkum takzvaných modrých zón, který pro National Geographic dlouhodobě sleduje tým kolem Dana Buettnera, ukazuje že lidé v oblastech s nejvyšším počtem stoletých osob mají překvapivě podobné zvyky. Každý region je jiný, jiná kultura i kuchyně, ale určité vzorce se opakují.
Silné vztahy jako ochranný faktor
Jedním z nich jsou pevné mezilidské vazby. Studie zveřejněná v časopise PLOS Medicine poukázala na to, že lidé s kvalitními sociálními vztahy žijí déle než ti, kteří zůstávají osamoceni. Sociální opora totiž tlumí stres a pomáhá udržet psychickou rovnováhu.
Ženy nad devadesát let často zůstávají v kontaktu s rodinou, sousedy i přáteli. Nejde jen o pocit sounáležitosti. Pravidelný rozhovor, společné obědy nebo i drobná výpomoc drží mozek v pohotovosti a podporují paměť. Někteří neurologové dokonce upozorňují, že právě aktivní sociální život může oddálit projevy demence, i když samozřejmě není všelékem.
Přirozený pohyb místo výkonu
Většina těchto žen netrávila hodiny ve fitcentru. Pohyb byl součástí dne, ne plánovaným výkonem. Chůze do obchodu, práce na zahradě, péče o domácnost. Prosté věci, které se opakují každý den.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že pravidelná mírná fyzická aktivita může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o třetinu. A právě nemoci srdce a cév patří dlouhodobě mezi nejčastější příčiny úmrtí. Podle geriatra Zdeňka Kalvacha z Univerzity Karlovy je důležitá hlavně stabilita – žádné extrémy, ale dlouhodobý, přiměřený pohyb. Tělo si tak uchová svalovou hmotu, rovnováhu a menší je i riziko pádů což je ve vysokém věku zásadní.
Střídmost v jídle a jednoduchý jídelníček
Dalším společným znakem bývá střídmost. Ne přísné diety, spíš rozumné porce. Výzkumy Harvard T. H. Chan School of Public Health opakovaně spojují vyšší konzumaci zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin s nižším výskytem chronických onemocnění. Dlouhověké ženy většinou jedí jednoduše a nepřejídají se, i když samozřejmě občas zhřeší.
Mluví se také o takzvané kalorické restrikci, tedy mírném omezení energetického příjmu bez podvýživy. Některé studie naznačují, že tento přístup může zpomalit buněčné stárnutí. Neznamená to hladovět. Spíš umět přestat včas, nedojídat automaticky všechno na talíři.
Smysl a psychická odolnost
Psychologové často zmiňují ještě jednu věc: pocit smyslu. Lidé, kteří mají důvod ráno vstát, vykazují podle studie publikované v JAMA Network Open nižší riziko předčasného úmrtí. U žen nad 90 let se opakuje aktivní zájem o rodinu, komunitu, někdy víru. Něco, co je přesahuje.
Neméně podstatná je psychická odolnost. Tyto ženy zažily válku, ekonomické krize i osobní ztráty. Přesto si dokázaly uchovat schopnost přizpůsobit se novým podmínkám. Odborníci pro to používají termín resilience – pružnost psychiky v náročných situacích. Není to vrozený dar jen pro vyvolené, spíš dlouhodobě budovaná vlastnost.
Co si z toho odnést? Dlouhověkost zřejmě nestojí na exotických superpotravinách ani extrémních sportovních výkonech. Spíš na obyčejných věcech: pevných vztazích, pravidelném pohybu, střídmém jídle a vnitřní rovnováze. Nezní to převratně, možná právě proto to funguje. V jednoduchosti je někdy víc, než bychom čekali.
Zdroje: czso.cz, who.int, nationalgeographic.com, hsph.harvard.edu, jamanetwork.com
