Tato stará cukřenka po prarodičích už není jen milá vzpomínka. Na aukcích po ní jdou ve velkém
Možná stojí někde vzadu v kredenci a roky si jí skoro nevšímáte. Porcelánová cukřenka po babičce, kterou berete spíš jako památku na nedělní obědy, se ale nenápadně proměnila v artikl, o který je mezi sběrateli docela boj.
Aukční domy mluví o zvýšeném zájmu a některé kusy zdražily víc, než by kdo čekal. Ještě před pár lety přitom podobné věci končily na bleších trzích za pár stovek, dnes je situace jiná. Data z Aukro.cz ukazují, že starožitný porcelán roste dlouhodobě o desítky procent ročně. A nejde jen o celé servisy. Často se licituje právě o jednotlivosti – cukřenky, mléčenky nebo konvice.
Důležitý je původ. Hodně se cení výroba z období první republiky, hlavně porcelánky z Dubí, Karlových Varů či Slavkova. Rozhoduje značka na spodní straně, takzvaná signatura. Někdy stačí malý symbol a cena vyskočí klidně na několikanásobek.
Proč právě cukřenky
Cukřenka je pro sběratele tak trochu vstupní brána. Není velká, vejde se téměř kamkoli a bývá zdobená víc než jiné kusy. Navíc ji rodiny používaly méně než talíře nebo hrnky, takže se často dochovala bez větších šrámů.
Svou roli hraje i vzhled. Secesní motivy, zlacené okraje nebo plastické květiny dnes zapadají do návratu k poctivému řemeslu. Interiéroví designéři říkají, že lidé kolem čtyřicítky rádi míchají moderní nábytek s jedním výrazným historickým kusem. A cukřenka? Ta funguje jako dekorace, nejen jako nádoba na cukr.
Kolik mohou mít hodnotu
Cenu určují hlavně tři věci – stáří, výrobce a stav. Běžný kus z druhé poloviny minulého století se prodá za několik stovek korun. Pokud ale pochází z let 1918 až 1938, částky na aukcích se už pohybují v tisících. Výjimečné kousky s ruční malbou nebo z limitovaných sérií se mohou dostat i přes deset tisíc korun, někdy i víc.
Záleží i na detailech. Dochované víčko, původní úchyty bez prasklin – to všechno hraje roli. Naopak neodborné lepení nebo viditelná oprava cenu srazí, občas klidně o polovinu. Asociace starožitníků na to upozorňuje dlouhodobě, a není to plané strašení.
Zajímavé je, že roste i zájem o československý design 60. a 70. let. Minimalistické tvary, čisté linie, žádné kudrlinky. Generace, která hledá autenticitu a trochu nostalgie, si tyhle věci znovu objevuje. A ceny jdou pomalu nahoru, i když zatím nenápadně.
Jak poznat, že máte doma cenný kus
První krok je jednoduchý. Otočte cukřenku a podívejte se na značku zespodu. Ideálně ji vyfoťte. Existují online databáze porcelánových značek, případně můžete oslovit aukční dům. Někdy napoví i drobnosti, které laik snadno přehlédne.
Zkontrolujte glazuru. Jemné krakelování bývá u starších kusů běžné a nemusí znamenat problém, větší praskliny už ano. Pokud si nejste jistí, vyplatí se nechat si udělat odhad – některé aukční síně ho nabízejí zdarma. Může vás překvapit, jakou hodnotu doma vlastně máte.
Emoce prodávají, ale rozhodují fakta
Trh se starožitnostmi reaguje na módu, to je pravda. Jednou letí secese, pak zas funkcionalismus. Dlouhodobě si ale cenu drží kvalita a doložený původ. Český statistický úřad eviduje rostoucí objem obchodů v oblasti umění a starožitností, takže nejde jen o krátkodobý rozmar.
Online aukce otevřely trh širšímu publiku. Najednou může o vaši cukřenku soutěžit někdo z druhého konce republiky, nebo i ze zahraničí. To dřív nebylo běžné.
Než se ale rozhodnete prodávat, zjistěte si co nejvíc informací. Zachovejte původní stav a vyhněte se zásahům, které nejdou vrátit zpět. A pokud kupujete jako investici, sledujte provenienci – doložený původ předmětu bývá klíčový při dalším prodeji.
Možná nakonec zjistíte, že pro vás má největší cenu stejně rodinný příběh. Jenže vědomí, že drobnost z babiččina stolu má i konkrétní tržní hodnotu, jí dává trochu jiný rozměr. A to je něco, co dnes láká sběratele i běžné majitele.
Zdroje: aukro.cz, csu.gov.cz, asociacestarozitniku.cz, artplus.cz
