Kdo používá v kuchyni tuto běžnou houbu na nádobí déle než týden, riskuje. Mikrobioložky vysvětlily, proč
Kuchyňská houbička je podle odborníků jedním z nejznečištěnějších předmětů v domácnosti. Pokud ji používáte déle než týden, zvyšujete tím riziko, že si bakterie přenesete na talíře i sklenice. Vlhko a zbytky jídla jim totiž svědčí víc, než si většina lidí připouští.
Vypadá nevinně. Leží u dřezu, občas ji propláchnete, někdy vyždímáte a tím to končí. Jenže právě tady vzniká problém – teplo, mokro a drobky jídla vytvoří prostředí, kde se mikroorganismům daří opravdu rychle. A bez větší námahy.
Německá studie zveřejněná v roce 2017 v časopise Scientific Reports zkoumala použité houbičky z běžných domácností. Výsledky nebyly zrovna povzbudivé. Vědci identifikovali 362 různých druhů bakterií a jejich množství dosahovalo až 54 miliard buněk na centimetr krychlový. To číslo je srovnatelné s koncentrací, která se běžně nachází ve vzorcích lidské stolice – a to už zní trochu jinak.
Proč se bakterie v houbičce množí tak snadno
Struktura houbičky je plná drobných pórů a dutin. V nich zůstává voda i mikroskopické zbytky potravin. Bakterie se tam zachytí, přežijí a při dalším namočení mají ideální podmínky k dalšímu růstu. Světlo ani krátké oschnutí je obvykle nezastaví.
Na studii se podílela mikrobioložka Markus Egert z Hochschule Furtwangen University. Upozornila, že část nalezených bakterií může představovat riziko hlavně pro citlivější skupiny obyvatel. Tedy seniory, malé děti nebo lidi s oslabenou imunitou. Pro zdravého člověka nemusí znamenat hned problém, ale jistota to není.
Oplachování ani mikrovlnka nejsou spása
Mnozí lidé mají pocit, že když houbičku přelijí vroucí vodou nebo ji dají na chvíli do mikrovlnné trouby, je vyřešeno. Jenže tak jednoduché to není. Výzkumy naznačují, že sice zahubíte část bakterií, ale přežijí ty odolnější. A právě ty se pak začnou znovu rychle množit.
Na pohled může být houbička čistá, bez zápachu a skvrn. To ale neznamená, že je hygienicky nezávadná. Mikroorganismy okem neuvidíte, a často o nich nevíte vůbec nic. Rozdíl mezi „opláchnuté“ a skutečně čisté je větší, než by se zdálo.
Záleží i na tom, jak houbičku používáte. Pokud s ní nejdřív umyjete prkénko od syrového masa a potom talíře nebo pracovní desku, dochází ke křížové kontaminaci. Jednoduše řečeno – bakterie si přenesete tam, kde by být neměly. Takhle se mohou šířit například rody Salmonella či Campylobacter, které stojí za nepříjemnými střevními obtížemi.
Jak často houbičku měnit a co zkusit místo ní
Odborníci se shodují, že ideální je výměna alespoň jednou týdně. V domácnostech, kde se vaří denně a ve větším, klidně i častěji. Houbička nestojí mnoho peněz a šetřit na ní se nemusí vyplatit.
Jako alternativa se často doporučují kartáče na nádobí s plastovými štětinami. Rychleji schnou a nemají tolik členitý povrch, kde by se bakterie držely. Navíc je lze snadněji opláchnout pod tekoucí vodou. Některé studie naznačují, že právě u kartáčů bývá mikrobiální zátěž nižší – i když samozřejmě záleží na způsobu používání.
Důležité je i to, kam houbičku po mytí odložíte. Nenechávejte ji ležet v kaluži vody u dřezu. Vyždímat, dát na suché místo a nechat co nejrychleji proschnout. Suché prostředí růst většiny bakterií zpomalí, i když úplně ho nezastaví.
Může to působit jako drobnost. Ale právě tyhle malé návyky rozhodují o tom, jaké prostředí si doma vytváříme. Výměna houbičky zabere pár sekund – a může ušetřit víc, než si myslíme.
Zdroje: nature.com, sciencedaily.com, who.int
