Penny Market zavádí změnu, která rozzlobí tisíce zákazníků. Týká se každého, kdo platí kartou

Penny Market mění pravidla pro bezhotovostní platby a novinka se dotkne každého, kdo u pokladny běžně sahá po kartě. V některých prodejnách se totiž objevuje minimální limit pro platbu kartou. A reakce? Ty jsou dost ostré už teď.

Řetězec potvrdil, že ve vybraných obchodech nastavuje spodní hranici pro karetní transakce. Nejčastěji má jít o částku okolo 100 korun. Kdo nakoupí za méně, zaplatí hotově. Jiná možnost nebude.

Podle vyjádření společnosti stojí za rozhodnutím rostoucí náklady spojené s karetními platbami a snaha držet provoz co nejefektivnější. Diskontní model funguje s nízkými maržemi a každá koruna je znát, jak sami obchodníci říkají.

Změna přichází v době, kdy Češi používají karty čím dál víc. Data České národní banky dlouhodobě ukazují růst objemu bezhotovostních transakcí i jejich počtu. Platit kartou je dnes běžné i u malých nákupů – káva, pečivo, svačina.

Proč řetězec omezuje platby kartou

Za každou karetní platbu odvádí obchodník poplatek bance a karetní společnosti. Skládá se z několika částí, největší podíl tvoří takzvaný mezibankovní poplatek. Ten sice Evropská unie zastropovala, jenže u drobných částek může i tak ukrojit znatelnou část marže.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu se k tomu přidávají i další výdaje – provoz terminálu, servis, datové připojení. U malých nákupů tak vychází karetní platba relativně dráž než hotovost. A diskonty, které stojí na nízkých cenách, to zkrátka pocítí víc než jiné formáty.

Jenže na druhé straně stojí zákazníci. Ti si na pohodlí karty rychle zvykli a hotovost často nenosí. Průzkumy agentury STEM pro bankovní sektor ukazují, že část lidí má u sebe jen minimum bankovek, někteří vůbec žádné.

Pro rodiče s dětmi nebo lidi, kteří se zastaví po práci jen pro pár věcí, může být nutnost hledat bankomat zbytečná komplikace. Ne vždy je po ruce, a ne vždy je čas.

Co to znamená pro běžný nákup

V praxi dopadne opatření hlavně na malé nákupy. Rohlíky, mléko, něco sladkého ke kávě. Útrata kolem šedesáti či osmdesáti korun už kartou neprojde, pokud daná prodejna limit uplatňuje.

Penny zatím mluví o vybraných pobočkách, nikoliv o plošném zavedení. Situace se tak může lišit město od města. Někde zákazník změnu ani nezaregistruje, jinde ano – a hned.

Někteří ekonomové navíc upozorňují na možný opačný efekt. Když zákazník nemá hotovost, může nákup prostě odložit nebo odejít jinam. Data České bankovní asociace dlouhodobě naznačují, že bezhotovostní placení podporuje i impulzivní útraty. Když člověk nevidí fyzicky mizet bankovky, utrácí snáz.

Je také potřeba říct, že zákon minimální hranici pro platbu kartou nezakazuje. Obchodník ji stanovit může, musí ale zákazníky jasně a předem informovat. Pokud by to neudělal, riskuje stížnosti i poškození pověsti.

Trend jde opačným směrem

Zatímco některé kamenné obchody zavádějí limity, jiné postupně hotovost spíš vytlačují. U samoobslužných pokladen je běžné, že přijímají jen kartu nebo mobilní platby. Česká republika patří podle údajů Mastercard a Visa mezi země s rychlým růstem bezkontaktních transakcí, a to už několik let.

Penny tak svým krokem působí trochu proti proudu digitalizace. Otázka je, jestli jde jen o dočasnou reakci na aktuální náklady, nebo o delší strategii. To zatím jasné není.

Pro zákazníky z toho plyne jednoduché doporučení – pokud jdete jen pro pár drobností, mějte u sebe aspoň nějakou hotovost. Nebo si předem ověřte, jaké podmínky má konkrétní prodejna. Ušetříte si nepříjemné překvapení u pokladny.

Platební návyky se mění rychle a obchodníci na ně reagují podle svých možností. Spor o stokorunový limit tak není jen o jedné částce, ale o tom kdo a jak zaplatí náklady moderního placení. A tahle debata zřejmě jen tak neskončí.

Zdroje: cnb.cz, socr.cz, bankovniasociace.cz, stem.cz