Ženský fotbal je zábavnější. Chlapi jsou simulanti
Ať se to někomu líbí nebo ne, spojení fotbal a ženy už není nic neobvyklého. A to nejenom přímo na hřišti, ale i na trenérském postu. Až na druhém konci světa nyní jako koučka působí Jitka Klimková. Od září totiž vede reprezentaci žen Nového Zélandu. „Žiju si svůj trenérský sen,“ říká první Češka s nejvyšší trenérskou profilicencí UEFA pro iDnes.cz.
Před jedenácti lety se Jitka Klímková rozhodla opustit český fotbal a vydat se do světa. Ještě před angažmá u protinožců (kromě Nového Zélandu byla i v Austrálii), předávala své trenérské rady americkým hráčkám. Nyní je jejím hlavním cílem dosáhnout kvalitního výsledku na MS v roce 2023, které se bude konat právě v Novém Zélandu (spolupořadatelem je Austrálie). „Věřím, že budeme svou hrou inspirovat mladá děvčata, aby se též stala fotbalistkami,“ podotýká rodačka z Kyjova.
A právě poblíž jejího rodného městečka, v Čejči, si poprvé zahrála za dívčí fotbalový klub. „Jezdila jsem dvacet kilometrů na kole na tréninky,“ vzpomíná 47letá trenérka. Do nejvyšší soutěže nahlédla v Holíči, ve slovenském klubu a do české ligy se dostala poté až v dresu Otrokovic (současného Slovácka). Po skončení hráčské kariéry se ve Slovácku přesunula k trenérskému kormidlu.
Pomalu však cítila, že podpora českého fotbalového svazu není úplně ideální, hlavně ve chvíli, kdy se chtěla více trenérsky vzdělávat, a proto přišly už zmiňované přesuny do Spojených států Amerických a Oceánie.
A jak Jitka Klimková vnímá rozdíly mezi mužským a ženským fotbalem? „V ženském fotbale není simulování, polehávání na trávě a pláč. Hraje se tam fotbal, ne divadlo,“ dodává česká průkopnice v trenérském světě.
Zdroj: idnes

