Pediatři vysvětlují, proč děti v zimě kašlou víc než jindy
Zimní měsíce často promění čekárny pediatrů v přeplněná místa, kde se střídají děti s úporným kašlem. Rodiče tak řeší otázku, proč se právě v tomto období zdá, že kašel nebere konce. Odpověď není jednoduchá, ale odborníci popisují několik jasných mechanismů, které se v chladném počasí spojují.
Pediatři upozorňují, že chladné období zvyšuje počet infekcí dýchacích cest hned z několika důvodů. Patří mezi ně změny vlhkosti vzduchu, pobyt v uzavřených prostorách a větší cirkulace virů, které podle údajů Státního zdravotního ústavu v zimě stoupají až o polovinu oproti létu. Zároveň roste počet tzv. koinfekcí, tedy situací, kdy dítě prodělává více infekcí současně.
„Dětská sliznice reaguje na suchý vzduch mnohem citlivěji, což zvyšuje náchylnost k virovým infekcím,“ uvedla pro Český rozhlas alergoložka a imunoložka MUDr. Petra Čelakovská z Fakultní nemocnice Hradec Králové, která dlouhodobě sleduje respirační onemocnění u dětí.
Suchý vzduch vysvětluje víc, než se zdá
Když teploty klesnou, lidé začínají topit a vzduch v domácnostech i školách klesá pod optimální hranici vlhkosti. Ideální hodnota se podle pediatrů pohybuje mezi čtyřiceti a šedesáti procenty. Když klesne níže, sliznice rychleji vysychá a ztrácí přirozenou ochranu. Organismus pak nedokáže z dýchacích cest stejně účinně odstraňovat viry a bakterie.

Pediatři tvrdí, že suchý vzduch dokáže zhoršit i běžný kašel po nachlazení, takže trvá déle než v jiných ročních obdobích. Rodiče často přisuzují dlouhotrvající kašel špatně zaléčené infekci, ale mnohdy jde jen o přetrvávající podráždění sliznic, které se nedokážou obnovit. Důsledkem je typický večerní nebo noční kašel, kdy děti v teplém pokoji hůře zvládají proudění suchého vzduchu.
Role virů, které milují chlad
Virové částice mají v zimě delší životnost. Výzkum publikovaný v odborném časopise Journal of Infectious Diseases popisuje, že některé respirační viry přežijí v chladném vzduchu i několikanásobně déle než v létě. To znamená, že se snadněji přenášejí mezi dětmi, které tráví více času ve školkách a školách.
Pediatři navíc upozorňují, že viry se šíří především drobnými kapénkami. Ty se v uzavřených nevětraných místnostech drží déle. Rychlejší přenos tak není otázkou oslabené imunity, ale prostředí, kde se koncentrace mikroorganismů postupně zvyšuje. V praxi to znamená, že se dítě může nakazit opakovaně, aniž by šlo o nedoléčené onemocnění.
Dalším faktorem je podle pediatrů i snížená produkce ochranných látek na sliznicích. Když se organismus potýká s chladem, tělo směřuje energii jinam a obranné mechanismy nefungují tak pružně jako v teplém období.

Kdy zpozornět a co skutečně pomáhá
Zkušenosti pediatrů ukazují, že většina zimních kašlů odezní bez komplikací, ale existují jasné signály, kdy mají rodiče vyhledat odbornou pomoc. Patří mezi ně horečka trvající déle než tři dny, dechová tíseň, bolest na hrudi a zejména situace, kdy dítě odmítá tekutiny. Tyto příznaky mohou ukazovat na bakteriální komplikaci, která vyžaduje specifickou léčbu.
Nové poznatky z letošní sezony ukazují, že výrazně pomáhá pravidelné větrání třikrát denně alespoň po dobu tří minut. Toto krátké, ale intenzivní větrání dokáže podle pediatrů dramaticky snížit koncentraci virových částic v místnosti. Zlepšit situaci může i zvlhčovač vzduchu, pokud udržuje stabilní vlhkost a není zanesený nečistotami.
V závěru je dobré připomenout, že zimní kašel neznamená automaticky oslabenou imunitu. Pediatři zdůrazňují, že děti prodělají v průměru šest až osm respiračních infekcí ročně, což je podle odborníků z Evropské pediatrické akademie běžná součást vývoje. Rodiče tak mohou místo obav věnovat pozornost praktickým opatřením, která dětem reálně uleví.
Zdroje: rozhlas.cz, szu.cz, jid.oxfordjournals.org

