Zlobí vás, co vaši rodiče dovolí vašim dětem?

Ty nejkrásnější vzpomínky na dětství se nám spojují s prarodiči. Vztah mezi vnoučaty, rodiči a prarodiči je v životě velmi důležitý. Musí zde však existovat pravidla a hranice, které by měli všichni respektovat.

Vzpomínáte si na prázdniny u babičky, všechny dobroty, které pro vás vyvařovala na požádání, příběhy ze života od dědečka, které vám říkal? To jsou ty nejkrásnější vzpomínky na prarodiče. A teď, když jste rodiči vy, totéž dopřejte i svým dětem.

Prarodič má v životě dítěte významnou roli. Nejen z pohledu péče, přijímání lásky, ale i potřeby dětí poznat jinou generaci.

“Láska prarodičů, stejně jako předávání jejich životních zkušeností, rodinných tradic, příběhů, hodnot a vzpomínek jsou pro děti obohacující a velmi důležité. Často jsou pro děti vzorem a bezpečným přístavem,” vysvětlila tento vztah pracovní a poradenská psycholožka Eva Šimková.

DOVOLTE JIM DĚTI I ROZMAZLOVAT
Prarodiče se přirozeně těší z vnoučat a dovolí jim i to, co svým dětem nedovolili. Často je z našeho pohledu až příliš hýčkají a ne vždy se nám to líbí. Naše role je ale odlišná od role rodičů a s prohřešky ve výchově byste měli jednoduše počítat.

Zatímco rodiče vychovávají, prarodiče doprovázejí děti jejich životem. Nenesou za děti plnou odpovědnost, což určitým způsobem usnadňuje jejich postoj k vnoučatům. Dovolí jim to, co by při výchově svým dětem mnohokrát nedovolili.

“Pro děti je přítomnost prarodičů v jejich životě nesmírně důležitá, protože jim ukazují jinou stránku rodinných vztahů a jiné modely chování,” řekla klinická psycholožka Erika Moháčová.

Ačkoli vy svým dětem hlídáte kolik snědí sladkostí, nebo dárky dostanou pouze tehdy, když je na to příležitost, babička a dědeček jejich zahrnují drobnostmi, dárky či penězi stále. Dovolte jim to.

“Prarodiče často chtějí i materiální dětem dopřát to, co nemohli dopřát svým dětem. Zejména pokud jsou v ekonomické situaci, kdy si to mohou dovolit,” doplnila Šimková.

PŘEKRAČOVÁNÍ HRANIC A RESPEKTOVÁNÍ VÝCHOVY
Rodiče se přirozeně snaží své dítě vychovávat, dát mu to nejlepší, naučit ho nové věci a samozřejmě i nastavit určité hranice a mantinely v chování. Může se vám ale stát to, že po návštěvě svých rodičů budete mít pocit, že vaše výchova a pravidla se zhroutily jako domeček z karet. A to je problém.

Babička a dědeček by měli v rodině fungovat pouze jako doplněk při výchově, ne jako hlavní výchovný model. “Velmi často prarodiče” překračují “výchovné hranice rodičů, což vnáší do rodiny nedorozumění a hádky. Obě strany by se zde měli zamyslet, zda jde o něco, co by dítěti mohlo ublížit nebo tu jde jen o ego, kdy si jedna nebo druhá strana chce prosadit to svoje,” říká Moháčová.

Základní hodnoty, které se rodiče snaží dětem vštípit, by proto měly prarodiče akceptovat a respektovat. “A zároveň by rodiče měli akceptovat, když prarodiče občas povolí dětem hranice o něco více než rodiče, např. tím, že jim dovolí si dát o kopeček zmrzliny víc. Občasný “úlet” ve výchově nemusí nutně zničit základní výchovnou strukturu. Prarodiče mohou pozitivně rozvíjet ty stránky a zájmy, na které rodiče nemají čas nebo vlohy, “doplnila.

GENERACE SI POMÁHAJÍ
Mnozí rodiče berou jako samozřejmost to, že při výchově a péči o své děti, jim budou jejich rodiče přirozeně pomáhat. Uvědomte si ale, že pomoc od prarodičů nebo jiných členů rodiny je ve své podstatě pouze laskavostí.

“V posledních letech se zvýšilo tempo života, mnohé rodiny si logistiku péče o děti neumějí představit bez zapojení prarodičů, mnozí jejich zapojení ocení, až když ho ztratí. Velmi důležitá je taková pomoc pro osamělé rodiče, mnoho z nich se i vrací ke společnému soužití s prarodiči, aby rychlost a nároky dnešní doby zvládli,” říká psycholožka Šimková.

Pokud máte své rodiče, na kterých se v případě potřeby můžete obrátit, je to obrovskou výhodou. “Je výborné, pokud zdravá a nezištná pomoc prarodičů přichází a respektují při tom dohody s rodiči. Pro děti tak vzniká vzor rodinného pomáhajícího chování a soudržnosti,” doplnila psycholožka.

Někteří prarodiče tráví s vnoučaty málo času, protože si chtějí užívat důchod nebo již nemají sílu na vnoučata či kapacitu pomoci. Pokud vás babička s pomocí odmítnou, nezlobte se na ně.

Ne vždy jsou prarodiče v důchodu, mnoho z nich je stále pracovně aktivních, někteří si chtějí v důchodu dopřát to, co nemohli dělat dříve, mnozí žijí daleko od dětí a vnoučat. Co ale dělat můžete je udržovat alespoň jaký takový kontakt.

“Možností je několik, od telefonických rozhovorů přes kontakt přes sociální sítě. Je skvělé, pokud je upřímný kontakt mezi prarodiči a vnoučaty udržovaný, jde nejen o četnost, ale i kvalitu,” doporučuje řešení takové situace odbornice.

Pokud ale babička a dědeček o vnoučátka nejeví zájem, po letech už může být pozdě. “Stávají se i případy, že děti vnímají v rolích prarodičů jiné osoby, i když žijí, ale nejsou v kontaktu. Tehdy jejich částečně mohou nahradit jiní příbuzní, případně jiní lidé,” upozornila pracovní a poradenská psycholožka Eva Šimková.

ZÁJEM NEMAJÍ, ALE DO VÝCHOVY ZASAHUJÍ
V některých rodinách se například prarodiče nepodílejí vůbec na péči o svá vnoučata a přitom mají tendenci řídit život svým dětem, zasahovat “dobrými radami” do výchovy, případně je kritizovat, že nestíhají a říkat jim, co by měli dělat jinak.

Podle psycholožky je tehdy mimořádně důležité takové chování pojmenovat, jasně si stanovit hranice a upřímně se promluvit.

Vědci už několik let zkoumají, proč se někteří lidé dožívají sto let ve zdraví. Je to tím, co jedí? Kolik denně spí? Možná, ale velkou roli sehrává především rodina. Dovolte prarodičům být v blízkosti dětí.