Je i vaše dítě pořád u počítače? Věřte mu, možná to někam dotáhne!

Hráč pod přezdívkou Vencylolo strávil hraním her mnoho hodin, nakonec se svým koníčkem začal živit. Exkluzivně nám odvyprávěl svůj příběh, který možná inspiruje i vaše děti!

Vzpomínáte si, kdy jste s hraním videoher začal?

S hraním her jsem začal asi v 8 letech, tehdy jsem začínal na PS1, a postupně jsem došel až k PS5. Mezi první hry, které jsem hrál, určitě patřil Tekken, Resident Evil, Gran Turismo, nebo Metal Gear Solid. To byly asi nejoblíbenější hry té doby.

Jak se podle Vás posunul vývoj her a konzolí?

Rozdíl je snad ve všem, co vás napadne. Například grafika je teď na úplně jiné úrovni, ovladatelnost to samé. Konzole dnes zvládají mnohem náročnější hry, a taky vzniká pořád více a více titulů, že je všechny ani nemůžeme zahrát. Tehdy byly hry jednodušší, ale měly své kouzlo.

Jak jste se dokázal prosadit a stát se profesionálním hráčem?

Je to asi čtyři roky zpět, kdy jsem začal hrát za českou organizaci Nessus Gaming. Hrál jsem Rainbow Six: Siege za academy, a časem jsem se dostal až do hlavní sestavy. Stal jsem se kapitánem týmu. Hrál jsem asi rok a půl a pak jsem přestoupil do jiného týmu.

Co stojí za Vaším úspěchem? A co považujete za ty největší?

Myslím si, že pokud chce být někdo úspěšný hráč, musí tomu obětovat nějaký čas a trénovat. U Rainbow Six: Siege jsem nahrál přes 2 700 hodin, a samozřejmě k tomu patří i pevné nervy. Co se úspěchů týče, jsou to pro mě i menší vyhrané turnaje na G4G, konkrétně 5v5 a 1v1. Pak první místo v CZ/SK Gamezone League, i následné druhé místo. Rainbow six: Siege je samozřejmě týmová hra, a nesmíme zapomenout na spoluhráče. Takže spolu s Toubym, Fastym, Dextym, Rennym a Cartelem jsme dosáhli úspěchu. Stojí za tím týmová souhra. Například, pokud jsme někde udělali chybu, museli jsme si to okamžitě říct, dávat pozor, ale také se nehádat, ikdyž, to bylo občas těžké..

Může být podle Vás každý profesionálním hráčem? Jaké předpoklady by měl mít?

Já si myslím, že ano. Pokud tomu obětuje čas, bude se tomu věnovat naplno. Samozřejmě ale, musí to mít trochu v sobě, poctivě trénovat a zlepšovat se. Pak už záleží na každém, jakou cestou se vydá, a jestli chce být opravdu dobrý. Dnes je esport široké téma, a můžete se věnovat například FPS, autům, nebo třeba Fifě.

Co byste doporučil mladým hráčů, kteří by se svým koníčkem také rádi živili?

Pokud to člověka opravdu baví a chce si za tím jít, neměl by se bát. Ikdyž začátky budou těžké, ale všechno jde.

zdroj: redakce – vlastní dotazování