Proč jsou blátivé louže a kaluže pro děti vlastně dobré?
Děti se rády špiní. Kaluže je přitahují jako magnet, bez ohledu na obuv nebo barvu oblečení. Zablácení se však může mít silný vliv i na jejich pohodu.
Kdysi v rodině neustále rodiče děti s důrazem prosili, ať se neušpiní, když rodiče zoufale sledovali, jak si jejich děti ničí nejlepší oblečení. Ať už běhaly po farmářských polích, lezly po stromech nebo chytaly pulce, bylo nevyhnutelné, že dětské, hlavně bílé oblečení zhnědlo ještě před koncem dne.
Dnes si možná mnozí rodiče tajně přejí, aby jejich děti měly možnost nasbírat trochu špíny. S rozvojem urbanismu a lákadly videoher a sociálních médií je kontakt s přírodou mnohem vzácnější než v minulosti. Pro mnohé z nich jednoduše neexistuje příležitost, jak se zašpinit.
Co se získá na účtech za praní, může být ztraceno na pohodě dítěte. Podle výzkumů je hlína venku plná přátelských mikroorganismů, které mohou trénovat imunitní systém a budovat odolnost vůči řadě nemocí, včetně alergií, astmatu a dokonce i depresí a úzkostí.
Tato zjištění ukazují, že pohyb venku je prospěšný nejen díky možnosti volného pohybu – ale že některé přírodní materiály, jako je půda a bláto, obsahují také překvapivě silné mikroorganismy, jejichž pozitivní vliv na zdraví dětí teprve začínáme plně chápat.
Obnova duševního zdraví
Mnohé psychologické výhody hry venku jsou již dobře známé. Náš mozek se vyvinul v přírodní krajině a naše vnímací systémy jsou obzvláště dobře uzpůsobeny pro divoký venkovní prostor.
To znamená, že přírodní scenérie poskytují dokonalou úroveň stimulace, o níž se předpokládá, že pomáhá dobíjet mozek, když je unavený a snadno se rozptýlí. Tuto teorii podporuje i jedna studie z roku 2009, která zjistila, že děti s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) se dokázaly lépe soustředit po dvacetiminutové procházce v parku ve srovnání s dvacetiminutovou procházkou v ulicích udržované městské oblasti. Zdá se, že pobyt v blízkosti trávy a stromů měl na jejich mysl příznivý vliv. Autoři doporučili používat takové „dávky přírody“ jako bezpečný a dostupný způsob podpory dětí s ADHD, vedle jiných nástrojů.
Kromě těchto regeneračních účinků může hra venku nabídnout cenné zkušenosti s učením. Podle dětského neuropsychiatra, psychoterapeuta a lektora na univerzitě v Palermu, který má s aplikací těchto terapií dlouholeté zkušenosti, může například akt tvarování a hnětení materiálů, jako je bláto nebo písek, pomoci dětem rozvíjet způsob interakce jejich smyslů a pohybu, tzv. senzomotorický vývoj. Díky tomu dítě postupně porozumí signálům svého těla.
Takové aktivity – mimo domov nebo třídu – mohou dětem také pomoci najít způsoby, jak se vyrovnat s emocemi, které mohou být v jiném prostředí těžko zkoumatelné. Takzvaná „terapie pískovou vaničkou“, která spočívá v používání písku a miniaturních figurek k vyjádření vlastních myšlenek a pocitů, je uznávanou formou poradenství pro děti, které se snaží verbalizovat své emoční stavy.