Prožíváte-li stresové období, zkuste meditovat. Vyzkoušejte jeden z těchto 12 způsobů

Mnoho lidí zkouší ve stresu klasické formy meditace, ty ale nevyhovují každému. Najít klid je přitom možné i při každodenní jednoduché činnosti, jako je psaní, kreslení či další tvůrčí a běžné činnosti, uvádí web The Guardian.

Klasická meditace není pro každého. Nebo se to jen může zdát značně obtížné tehdy, když se Váš život ocitne ve velkém chaosu. „Přirozeností mysli je neustálá práce na pozadí,“ říká Joy Rainsová, která praktikuje metodu mindfulness a zároveň je autorkou několika knih věnujících se tomuto tématu. „Říkám tomu „Věci“, což je zkratka pro příběhy, myšlenky, nutkání, frustrace a pocity. Když jste ve stavu meditace, jste tady a teď a uvolňujete tyto své „Věci“. Nezabředáváte do soudů, myšlenek na minulost a obav z budoucnosti.“

Přibývá důkazů o tom, že takovéto „uvolňování věcí“ je účinným prostředkem k tomu, jak zvládat život v rychlém 21. století. Pomáhá nám soustředit se, zapamatovat si věci a lépe si uvědomovat sebe sama, přičemž snižuje úzkost, depresi a stres. Dobrou zprávou je, že nemusíme umět skvěle sedět v klidu a soustředit se na svůj dech, abychom dosáhli ozdravných účinků meditace.

Psycholožka Suzy Readingová souhlasí s tím, že z vnášení všímavosti do různých činností lze získat stejně mnoho jako z tradiční meditace vsedě. „Celá myšlenka mindfulness spočívá v tréninku mozku,“ říká. „Toho můžete dosáhnout stejně dobře tím, že budete záměrně pozorní po celý den. Nemyslím si, že existuje správný nebo špatný způsob meditace, jen je důležité provádět praktiky, které s vámi rezonují.“

Chůze

Rainsová doporučuje, aby lidé byli všímaví při chůzi, částečně proto, že když jdeme, neděláme nic jiného, než že jsme možná zahleděni do své mysli. To je skvělá doba, kdy můžeme místo toho přenést pozornost na svá chodidla, která nás spojují se zemí. Zde přichází na řadu posilování sebeuvědomění, protože když si všimnete, že se vaše mysl zatoulala, můžete se na ni zaměřit, a následně opatrně vrátit pozornost k nohám. Nošení bot s tenkou podrážkou nebo barefoot bot může pomoci víc cítit strukturu země a umožnit ještě víc zapojit smysly.

Nechat se ohromit přírodou

Setkání s úžasem je zavedeným prvkem praxe mindfulness. Úžasu se přitom věnuje mnoho výzkumů, z nichž vychází, že už za 15 sekund můžeme zažít blažený pocit transcendentního spojení, což neuvěřitelně zlepšuje náladu. Člověk za pocitem úžasu ani nemusí cestovat daleko do národních parků – stačí pozorovat přírodu a oblohu kolem sebe. Úžas lze vyvolat i jinými věcmi, například pohledem na umění nebo sledováním skvělého představení, uvádí web Gaurdian.

Kreslení

Pocit plynutí, který lze zažívat při kreslení, prospívá víc než zdokonalování svých dovedností. Je to tím, že je člověk natolik zabrán do toho, co dělá, že se nenechá rozptýlit okolím. Vaše pozornost je tady a teď, říká Rainsová.

Domácí práce

I skládání prádla se může stát formou meditace. Nespěchejte na to, vdechujte vůni čerstvého prádla, všímejte si textur látek, pracujte pečlivě. Budete trénovat všímavost, trochu se uvolníte a pravděpodobně vám to nebude trvat déle, než kdybyste spěchali (více spěchu, méně rychlosti). Pokud své prádlo běžně neskládáte, použijte mindfulness raději při vysávání nebo vaření.

Zkoušení nových věcí

Rainsová také říká, „že dělat něco, co využívá naši zvědavost, na rozdíl od něčeho, co je opravdu pohodlné a známé (ať už je to tvůrčí činnost nebo jakákoli jiná dovednost), nás osvítí, protože najednou používáme mozek jiným způsobem. Myslím, že to mnohé překvapí, protože většina lidí by si meditaci a odpočinek spojila spíš s vypnutím.“

Zírání z okna

Soustředění na předměty a scény nám může pomoci vystoupit ze zaneprázdněné mysli. Může to znamenat, že si vyhradíme pět minut na obdivování plamene svíčky nebo na pohled z okna. „Posaďte se na lavičku v parku a pozorujte svět,“ navrhuje Readingová. „Všímejte si laskavých interakcí mezi lidmi.“

Psaní

„Jsou chvíle, kdy si potřebujeme od svých myšlenek a pocitů odpočinout, a stejně tak jsou ale chvíle, kdy o nich potřebujeme podat svědectví,“ říká Readingová. Cílem je tedy „odložit všechny soudy stranou a psát to, co je pravdivé tady a teď, aniž bychom se nechali rozptylovat jinými úkoly, které je třeba udělat, být tady s našimi pocity“, potvrzuje Rainsová. K soustředění pomáhá naplánovat si pro psaní vyhrazený časový úsek.

Práce

Podle Rainsové procvičování všímavosti nemusí být jen odpočinková záležitost. I když je její provádění relaxačním způsobem možná příjemnější, soustředění se na nepříjemné věci může pomoci snížit i stres. Obávaná situace, kdy si vás šéf z ničeho nic zavolá do kanceláře, může být skvělou příležitostí k procvičování mindfulness.

Zpívání ve sboru

Rozptýlení při zpěvu s ostatními nelze popřít, ale není to jediná meditační příležitost. Pokud se nacházíte v náročné chvíli, všímat si toho, co se děje ve vaší mysli, je krokem číslo jedna. Druhým krokem je, jak říká Rainsová, „zda dokážete tyto myšlenky opustit a zůstat s prožitkem, soustředit se na to, jaké to je být v tomto společenství, cítit, jak mi vibrují hlasivky, a slyšet zvuk vycházející z mých úst? Stojím nohama pevně na zemi? Cítím se vyrovnaně? Cítím, jak se mi při zpěvu zvedá a klesá hrudník?“.

Něco vybudujte

Lego je nová omalovánka pro dospělé. „Sáhněte si na hrbolaté kostky, podívejte se na barvy, poslouchejte, jak do sebe zapadají,“ říká Rainsová. Možná máte představu, jak bude dílo vypadat až bude hotové – tedy se v myšlenkách přenesete do budoucnosti. Díváte se na celý projekt a vnímáte to, co děláte, jako kousek většího obrazu. To lze považovat za uvědomělost.

Běžte do kina

Mohli byste namítnout, že sedět v kině je příliš pasivní činnost. Ale zatímco budete uchváceni filmem, můžete si od své mysli odpočinout a mohou se objevit i příležitosti, jak si budovat sebeuvědomění a učit se přesměrovat své myšlenky. Možná začnete dělat závěry o tom, jak bude děj pokračovat, což Vás, jak říká Rainsová, „vytrhne z přítomnosti a odvede od sledování vývoje příběhu, jak byl napsán. Místo toho zkuste zůstat u příběhu bez predikcí, co se stane dál.“

Keramiku

„Keramika je skvělý způsob, jak zůstat v přítomnosti,“ říká Rainsová. „Je tu tolik různých smyslových zážitků, zatímco se učíte dávat stranou soudy – například tahle miska je křivá, nebo se tomu, pro koho jsem ji vyrobila nebude líbit, či mám problémy s kruhem a začínám být frustrovaná. Všímejte si, jak tyto soudy cítíte ve svém těle, struktury a teploty hlíny, zvuku kruhu, a přesuňte se od víření mozku k víření hrnčířského kruhu.“

Zdroj: Gaurdian