Proč nemáme všichni stejnou barvu očí a čím si zhoršujeme zrak?
Zrak je jedním z pěti smyslů, který je pro nás tím nejdůležitější – díky němu totiž přijímáme většinu informací, vnímáme světlo, tvary, barvy, kontrasty, vzdálenost a ovlivňuje naši orientaci v prostoru. Co určuje barvu duhovek, na to nám odpovídá vědecký měsíčník Science Focus.
Barva duhovek vašich očí je určena stejně jako u naší kůže, a to pigmentací. Duhovka, která se nachází za rohovkou (nejvzdálenější vrstva oka), je sama tvořena více vrstvami. Vnější dvě jsou souhrnně známé jako přední hranice. Obsahuje buňky produkující pigment zvané melanocyty. Každý má zhruba stejné množství melanocytů, ale naše geny určují, kolik pigmentu, zvaného melanin, produkují. Je to stejný pigment, který určuje barvu kůže a čím více ho produkujeme, tím je barva tmavší.
Takže člověk s tmavou pletí má také tmavší, hnědější oči. Lidé se světlejší pletí produkují méně melaninu. V jejich očích světlo prochází předním okrajem a interaguje s šedými buňkami dále do duhovky. Světlo odražené zpět dodává očím modřejší barvu.
Variabilita a rozšíření barev očí
V populaci se vyskytuje mnoho odstínů barev očí. Přestože barvy duhovky tvoří spektrum sahající od světle modré po tmavě hnědou až černou, většinou se pro její zařazení používá tříbodová škála modré, zelené a hnědé. K těmto třem se navíc někdy uvádí i oříšková, což je kombinace hnědé a zelené, šedá, která je nejsvětlejší odstín modré, případně jantarová, které nádech žluté dodává světlý feomelanin a barvivo lipochrom. Tyto barvy zahrnuje do své stupnice např. Martin-Schulzova stupnice, která rozlišuje až 20 odstínů, uvádí Wikipedia.
Určit barvu očí není ale nijak jednoduché. Zabarvení duhovky je totiž sice dáno geneticky, není však vždy stejné, jako barva očí, se kterou se narodíme. Barva očí se může v průběhu života měnit a není vzácné, že někomu, kdo se narodil s modrýma očima, oči v prvních letech života ztmavnou. Tyto změny se většinou odehrávají v prvních třech letech a jsou způsobeny tím, že melanocyty začnou vytvářet melanin až pod vlivem slunečního záření a oko mírně zhnědne. Někdy případech může oko tmavnout až do desátého roku, vzácně i celý život.
Příčina zhoršení zraku
Obecně je rozšířen názor, že si kazíme oči prací na počítači a neustálým sledováním televize a monitorů či displejů dalších zařízení. Ovšem všichni vědci nejsou v tomto ohledu zajedno. Je jisté, že v populaci přibývá krátkozrakých jedinců (špatně vidí do dálky). Ale důvod není jednoznačný, píše server o zdraví Vitalia.
Dalším důležitým faktorem je také stres. I ten může ovlivnit kvalitu vidění. Musíme si uvědomit, že oko není ten, kdo vidí. Jedno klasické pořekadlo v očním lékařství říká: „Nevidíme okem, ale mozkem.“ Kromě stresu může mít na oční potíže vliv také špatný stav krční páteře a ztuhlost šíje a ramen. „Jde pak o neurologický problém, který se u některých jedinců může projevovat v kvalitě vidění. A to i s velmi rozdílně udávanými symptomy. Nejčastěji se vyskytují bolesti kolem oka a za okem,“ říká optometrista Radek Anderle.
Další otázkou, o které se vedou četné diskuze, je to, zda také nošení brýlí ještě více zrak nezhoršuje. Když lékař zjistí oční vadu, předepíše brýle. Některé zdroje uvádějí, že důsledkem nošení brýlí je jen další zhoršování zraku. Říká se, že oko zleniví (v případě dalekozrakosti) nebo se svaly kolem oka křečovitě stáhnou (v případě krátkozrakosti). Jenže ani na tuto otázku není mezi lékaři zcela jednoznačná odpověď.„Studií na toto téma je poměrně hodně, přičemž jejich vyznění se liší. Ovšem ne nějak dramaticky. Souhrnný závěr bych shrnul do tvrzení, že nelze prokázat, že nošení plné korekce vede k navyšování dioptrií. A naopak,“ uvádí Radek Anderle.
Pomůže nám oční jóga?
Jak můžeme očním obtížím, jako je únava očí nebo postupná ztráta akomodace, předcházet? Hodně se hovoří o oční józe, palmingu (přikládání rukou na oči) a dalších očních cvičeních. K tomu optometrista říká: „Z hlediska prevence potíží při dlouhodobé práci na počítači tu možnosti jsou. Pravidelné střídání pohledu do ‚nekonečna‘, například z okna. To alespoň na chvíli dovolí relaxaci akomodace. Po jak dlouhé době a na jak dlouho, to je individuální. To si musí každý vyzkoušet.“ Tento postup považují oční lékaři za nejúčinnější.
Obecně se doporučuje při práci na počítači každých dvacet až třicet minut uvolnit oči pohledem do dálky, ideálně do přírody, aby byl pohled očí co nejvíce relaxovaný. Američtí odborníci zavádějí snadno zapamatovatelné pravidlo 20/20/20. To znamená, že po dvaceti minutách bychom se alespoň dvacet sekund měli dívat na předmět vzdálený alespoň dvacet stop (cca šest metrů). „Pocity pálení a řezání očí může zlepšit pravidelná aplikace umělých slz,“ doplňuje Radek Anderle.
Zdroj: Science Focus, Wikipedia, Vitalia