Znáte tradiční masopustní masky?

Masopustní veselí je obdobím bujarého oslavování a sousedského družení. Mezi jeho nejtradičnější masky patří nejen ty zvířecí, jako je třeba medvěd nebo kobyla, ale i mnohé další veselé kostýmy. Kromě podoby jejich nositelé přebírají i chování, zároveň jim zamaskování umožňuje anonymitu a prostor pro nezávaznou zábavu.

Masopust, na Moravě fašank, fašinek, v Čechách se mu pak říká končiny nebo ostatky. Kromě názvu se často místně liší i typické masky a průběh samotného průvodu. Historie masopustu sahá do dávné minulosti – oslavy se konaly ještě před nástupem křesťanství, dříve ale směli chodit v maskách pouze muži. Původně pohanský zvyk oslavoval konec zimního období, hojnost, bohatství, zdraví a blahobyt. Součástí tohoto období byly i svatby a zabijačky – a to zejména proto, že na jaře a v létě na tyto radosti nebyl čas.

V letošním roce vyvrcholí masopustní veselí v neděli 19. února 2023. Každoročně masopustní období začíná 6. ledna na Tři krále a tradičně končí masopustním úterým před Popeleční středou, která letos připadá na 21. února. Popeleční středou pak začíná 40 denní půst trvající až do Velikonoc.

Symbolika postav

Součástí barevných průvodů bývá živá hudba. Často se v průvodu objevují i převleky reflektující aktuální témata hýbající společností či poukazují na lidské vlastnosti. Pestrost masek je velká, v průběhu historie se jich mnoho objevilo a zmizelo, nicméně jsou takové, které se v průvodech ukazují již po staletí. Každá z těchto postav má určitou symboliku a nese poselství, uvádí qap.cz.

Laufer neboli Strakatý

Laufer má místo v čele průvodu, kdy má především za úkol žádat hospodáře o svolení k návštěvě jeho stavení. Je oděn do bílého obleku s barevnými nášivkami a vysokého klobouku, v ruce má bič nebo hůl, kterým shání ostatní masky do průvodu. Pokud nedostane svolení k návštěvě stavení nebo nikdo není doma – práskne bičem či holí o vrata. Když se ani poté nikdo z domu neobjeví, vede průvod dál.

Laufři původně představovali vojáky, kteří před třicetiletou válku střežili hranice s tureckou říší a varovali před přicházejícím nebezpečím, uvádí web Living.iPrima.

Ženuška

Ta doprovází Laufra, nosí s sebou košíček, do kterého vybírá od hospodářů peněžní dary. Za ženušku, která má na sobě sukni, zástěru, blůzu a na hlavě pánský klobouk, se vždy oblékají muži, píše web Dáma.

Ženich a nevěsta

Jejich účast v průvodu odkazuje k začátku něčeho nového a také k faktu, že se v tomto období konalo mnoho svateb. Za nevěstu se převléká statný muž, za ženicha (družbu) méně urostlý mládenec – v pozdějších dobách začaly tento kostým oblékat i ženy. Ženich u sebe nosí kasičku a vybírá příspěvky, kdežto nevěsta se všude veselí, hodně jí a pije, a dělá ostudu, uvádí web České tradice.

Medvěd

Medvěd patří k nejstarším i nejčastěji užívaným masopustním maskám, v průvodu jej vodí postava Medvědáře nebo Žida. Medvědovi je připisován magický vliv – zejména na plodnost a úrodu, které je potřeba vykoupit tancem. Odmítnout medvědovi tanec je nemyslitelné, neboť zaručoval plodnost těm ženám, které si s ním zatancovali. Podle výšky skoků během tance také mohly ovlivnit vzrůst nadcházející úrody, uvádí web České tradice.

Medvědův převlek byla původně kožešina nebo pytlovina pošitá slámou a hrachovinou (usušené stonky hrachu), někdy měl špičatou slaměnou čepici. Ženy se mu také snažily při tanci hrachovinu z kožichu trhat, aby jim dobře seděla drůbež na vejcích.

Někde místo Medvěda chodí Slaměný, který má ale totožný význam. Je oděn do vesty a vysokého klobouku, obojí pletené ze slámy.

Smrtka

Smrtka symbolizuje konec zimy, zároveň má strašit děti a asistuje u utracení kobyly.

Ras

Ras v koženém kabátě v každém stavení kontroluje zdraví zvířat, které buď uzdraví nebo utratí. V dnešní době, kdy se hospodářská zvířata v domácnostech příliš nevyskytují, kontroluje zdravotní stav obyvatel. Nosí s sebou lékařskou kabelu, kolem krku má věnec ze špekáčků a často vodí kobylu, kterou nabízí k prodeji.

Kobyla

Kobyla, nebo také klibna či šiml, místy bývá osedlána vojákem. Často je ztvárněna dvěma či více osobami a vedena Sedlákem či Rasem, který ji u každého stavení nabídne ke koupi. Hospodáři ji vždy odmítají s tím, že je kost a kůže. Na konci dne je po přečtení všech její prohřešků, které jsou vlastně anonymními hříchy obyvatel obce, za přítomnosti Smrtky symbolicky poražena Rasem. Někde pak tradičně bývá následně v hospodě oživena. Tímto činem je symbolicky masopustní veselí ukončeno.

Masopust

Masopust, nebo také Bakchus, je pánem ožralů a kořala, podle čehož se i chová. Jeho postava se na vesnice přenesla z měst, a je typický jen pro oblast Čech, na Moravě a Slezsku ho prakticky neznají. Masopust má podobu dobromyslného obtloustlého muže, jehož kostým tvoří mnoho barevných kousků látek a červený klobouk. V ruce vždy třímá džbán nebo láhev s kořalkou. Na závěr masopustu může být symbolicky utopen v řece, čímž končí veselí, uvádí web Za krasnejsi Vimperk.

Turci

Turci jsou v průvodu čtyři – dva červení a dva modří. Představují vojáky turecké armády, z nichž měli v 16. století lidé strach. Tuto masku většinou oblékali pouze svobodní mládenci před vojnou. Před každým stavením pak zatančí kolečko, aby se vydařila úroda, píší web České tradice.

Zdroje: living.iprima.cz, qap.cz, dama.cz, cesketradice.cz, zakrasnejsivimperk.cz,