Češi přestávají kupovat žehličky. Místo nich používají trik, který stojí nula korun

Prodeje napařovacích žehliček v Česku v posledních letech spíš přešlapují na místě a některé obchodní řetězce mluví rovnou o poklesu. V řadě domácností leží žehlička týdny ve skříni, aniž by ji někdo zapnul. Nejde přitom jen o cenu elektřiny, ale i o obyčejný zvyk, který nic nestojí.

Prodejci elektroniky potvrzují, že lidé se častěji vyptávají na napařovače nebo sušičky s parní funkcí. Klasická žehlička, dříve téměř povinná výbava bytu, ustupuje do pozadí. Mění se šatník i tempo života. Méně košil z tuhé bavlny, víc triček a mikin, které toho snesou víc.

A pak je tu ještě jeden nenápadný trik. Oblečení stačí pověsit na ramínko do koupelny a během sprchování ho nechat v páře. Horký vzduch udělá část práce za vás. Na běžný pracovní den to většinou postačí, i když to samozřejmě není dokonalé.

Pára místo žehličky

Princip není složitý. Teplo a vlhkost uvolní vlákna látky, která se pak snáz srovnají. Odborníci na textil už roky vysvětlují, že právě tahle kombinace mění strukturu vláken – typicky u bavlny nebo viskózy. Efekt je podobný jako při žehlení, jen bez tlaku rozpálené plochy.

Rozdíl je hlavně v síle působení. Žehlička tlačí a hřeje víc, takže zvládne i tvrdohlavé sklady. Pára ze sprchy je jemnější, někdy až překvapivě. Na lehce pomačkané tričko ale stačí a člověk nemusí vytahovat prkno ani hledat zásuvku.

Úspora času je vlastně to, co lidé zmiňují nejčastěji. Nikdo nečeká, až se spotřebič nahřeje, nic se nepřipaluje, nic nepřekáží v obýváku. Prostě se jdete osprchovat a oblečení visí vedle.

Úspora energie i času

Klasická žehlička má příkon kolem dvou tisíc wattů, což není málo. Pokud žehlíte několikrát týdně, na vyúčtování se to projeví, i když si toho během roku nevšimnete hned. Sprchu si většina lidí dá tak jako tak, takže pára vzniká „zadarmo“. Tedy skoro.

Podle obchodních statistik roste zájem o sušičky s parní funkcí. Ty umí během krátkého programu prádlo osvěžit a částečně narovnat. Kdo ji má doma, často přizná, že žehličku použije jen výjimečně. Kombinace sušičky a koupelnové páry tak v mnoha bytech klasické žehlení téměř vytlačila.

Své hraje i proměna práce. Po pandemii řada firem zmírnila dress code a home office zůstává běžný. Saka a dokonale vyžehlené košile nejsou denní nutností, spíš výjimkou. Pohodlné materiály se navíc nemačkají tolik, takže potřeba perfektních skladů je menší.

Na co si dát pozor

Samozřejmě, nefunguje to vždy. Len nebo silnější bavlna zůstanou po sprše klidně zmačkané dál. Vyplatí se oblečení před pověšením lehce natáhnout v švech, zapnout knoflíky a srovnat límec. A hlavně větrat koupelnu, přebytečná vlhkost by mohla nadělat víc škody než užitku.

Důležitý je už samotný způsob sušení po praní. Když prádlo vyvěsíte hned a rukama uhladíte, vytvoří se méně záhybů – někdy stačí opravdu málo. Některé pračky mají program s nižšími otáčkami odstřeďování, látka pak není tolik zmačkaná a práce ubude.

Mladší generace bere žehlení spíš jako nutnost před svatbou nebo plesem. Starší lidé to měli jako běžnou součást týdne, bez debat. Dnes se víc hledí na jednoduchost a úsporu času, i když ne vždy je výsledek stoprocentní. Pokud máte žehličku hluboko ve skříni, možná tam zůstane ještě dlouho. Na formální košile ji nejspíš zase vytáhnete, ale pro běžné dny často postačí horká sprcha a pár minut čekání.

Zdroje: czso.cz, dtest.cz, idnes.cz, elektroworld.cz