Češi přestávají žehlit. Za pár minut teď zvládnou to, na co dřív potřebovali prkno a půl hodiny
Žehlicí prkna z českých bytů tiše mizí. Ještě před pár lety bylo běžné, že se o víkendu žehlilo skoro povinně, dnes spousta lidí vezme žehličku do ruky jen výjimečně – a někteří vůbec.
Obchodníci s elektronikou mluví celkem jasně. Klasické napařovací žehličky se prodávají zhruba stejně jako dřív, žádný růst. Zato napařovače oděvů jdou nahoru, a to docela svižně, meziročně klidně o desítky procent. Není se čemu divit. Košili stačí pověsit na ramínko, pár minut páry a je hotovo. Bez prkna, bez složitého nastavování teploty.
Proměnil se i šatník. V obchodech dnes převládají materiály, které se tolik nemačkají – směsi bavlny s polyesterem nebo elastanem drží tvar lépe než čistá bavlna. Textilky tomu říkají úprava proti mačkavosti. V praxi to znamená, že vlákna projdou chemickou či mechanickou stabilizací, takže si zachovají hladší povrch. Po vyprání pak často stačí oblečení dobře usušit a víc neřešit.
Napařování místo žehlení šetří čas i energii
Napařovač pracuje jinak než stará dobrá žehlička. Nepřikládá rozpálenou plochu přímo na látku, místo toho do vláken proniká horká pára, která je uvolní a srovná. Riziko spálení nebo lesklých míst na tmavém oblečení je tak menší. A přístroj bývá připravený během pár desítek sekund, což je znát hlavně ráno před odchodem do práce.
Roli hraje i spotřeba. Běžná žehlička má příkon okolo 2000 wattů a za půl hodiny si vezme zhruba jednu kilowatthodinu elektřiny. Napařovače mívají výkon nižší a běží kratší dobu. Úspora není závratná, ale za celý rok se nějaká ta stokoruna objeví – a pro někoho je to další argument.
Mění se i společenská pravidla oblékání
Velký zlom přinesla práce z domova. Během pandemie covidu přešly tisíce lidí na home office a formální oblečení šlo stranou. Košile a saka zůstaly viset ve skříni, místo nich přišla na řadu trička, mikiny, pohodlí. A tenhle zvyk už mnohým zůstal.
Podle psychologů pandemie jen urychlila to, co už se delší dobu dělo – důraz na praktičnost. Oblečení má být pohodlné, snadno udržovatelné a pokud možno bez zbytečné práce navíc. Přísný dress code sice drží některé obory, třeba finance nebo právo, ale i tam se pravidla pomalu rozvolňují, i když ne všude stejně.
Pomáhají také moderní sušičky. Novější modely nabízejí programy s nižší teplotou a funkcí proti pomačkání. Prádlo se během sušení načechrává a po vytažení často stačí košili jen pověsit. Když ji člověk narovná hned, další úprava většinou není potřeba. Samozřejmě, někdy se něco přece jen přehne víc, než by mělo.
Kdy se žehlení stále vyplatí
Úplně bez žehličky to ale pořád nejde. Jsou situace, kdy je perfektně vyžehlená košile nebo šaty zkrátka jistota. Svatby, důležité schůzky, slavnostní večer. U silnější bavlny nebo lnu bez přežehlení často zůstávají viditelné záhyby a výsledek nepůsobí upraveně.
Hygienici navíc připomínají ještě jeden aspekt. Vysoká teplota dokáže pomoci s likvidací bakterií v textilu, což se hodí třeba u utěrek nebo ložního prádla. Při praní na nižší teploty se totiž nemusí všechny mikroorganismy zničit. Žehlení tak může mít i lehký sanitární efekt, i když moderní programy na 60 či 90 stupňů zvládnou podobnou práci také.
Budoucnost bez prkna?
Výrobci spotřebičů dnes sází hlavně na malé ruční napařovače. Jsou skladné, vejdou se do kufru a míří na lidi mezi třiceti a padesáti lety, kteří pendlují mezi prací, rodinou a cestováním. Rychlost má přednost před dokonalostí. Oblečení má vypadat dobře – ne nutně jako z výlohy.
Z praktického pohledu pomůže pár jednoduchých návyků. Prádlo po vyprání protřepat a hned pověsit. Košile sušit zapnuté na knoflíky, aby držely tvar. Sušičku zbytečně nepřeplňovat, textil potřebuje prostor, jinak se zmačká víc než je nutné.
Žehlení se tak z každodenní rutiny posouvá spíš do kategorie občasné činnosti. Domácnosti hledají kompromis mezi časem, náklady a vzhledem. A hodně lidí už přišlo na to, že místo půlhodiny u prkna stačí pár minut páry – a je vyřešeno.
Zdroje: czso.cz, dtest.cz, electrolux.cz, eunomia.cz
