Co se děje s pletí, když ji v zimě myjete příliš horkou vodou
V zimě sahá mnoho lidí po horké vodě, protože přináší okamžité uvolnění. Dermatologové ale dlouhodobě upozorňují, že právě tento zvyk může zásadně narušit přirozenou rovnováhu pleti. Prudké teplotní rozdíly a vysoká teplota vody mění způsob, jakým kůže pracuje, a často spouští problémy, které se pak v zimních měsících vlečou celé týdny.
Mrazy snižují schopnost kůže udržet si vlhkost, takže reaguje citlivěji než v jiných obdobích roku. Když k tomu přidáte příliš horkou vodu, dochází k ještě intenzivnějšímu odpařování kožních lipidů. Právě lipidy tvoří ochranný film, který funguje jako bariéra proti vysušení i mikroorganismům.
Dermatologové popisují, že kůže po kontaktu s horkou vodou ztrácí přirozený maz rychleji, než ho dokáže obnovit. Studie zveřejněná v časopise Journal of the American Academy of Dermatology vysvětluje, že teplota vody nad teplotou lidského těla výrazně zvyšuje transepidermální ztrátu vody, což je proces, při kterém vlhkost uniká z horní vrstvy kůže.
Horká voda a zimní podráždění
Typickým signálem, že pleti horká voda nesvědčí, je napětí a zarudnutí krátce po umytí. Tyto projevy nejsou jen kosmetickým problémem. Kůže se tak brání narušení své ochranné vrstvy a vysílá signál, že dochází k přetížení. Pokud tento stav trvá delší dobu, mohou se objevit prasklinky, šupinky nebo pálení, což zvyšuje zranitelnost kůže vůči infekcím či zánětům.
Odborné publikace dlouhodobě upozorňují, že horká voda může zhoršovat chronické kožní potíže, například ekzém. Klinické pozorování popsané v časopise Clinical and Experimental Dermatology ukazuje, že lidé s atopickým ekzémem reagují na vyšší teploty vody rychlejším zčervenáním a následným zhoršením svědění. Kůže totiž ztratí ochranné látky a imunitní systém spustí obrannou reakci.
Pleť však může reagovat negativně i u lidí, kteří nemají žádné kožní onemocnění. Horká voda podporuje rozšiřování drobných cév, což může vést ke zvýšené citlivosti a někdy i k viditelnosti žilek. V zimě, kdy pleť střídá chlad venku a suché teplo uvnitř, dostává cévní systém zabrat už tak.
Jak poznat vhodnou teplotu
Dermatologové se shodují, že při péči o obličej je ideální tzv. vlažná voda. Tento termín se může zdát neurčitý, ale odborné zdroje doporučují teplotu kolem teploty lidského těla. Pokud by voda na dotek působila výrazně tepleji, začíná být pro pleť agresivní.
Když se přesto neobejdete bez teplé sprchy, pomůže jednoduchý postup. Mytí obličeje si nechte na závěr a teplotu vody snižte. Kůže se tak vyhne dlouhodobému kontaktu s horkem a sníží se odpařování vlhkosti. Tento postup doporučují dermatologové v poradnách americké Mayo Clinic, které dlouhodobě informují o péči o citlivou pleť.
Dalším faktorem, který zimní zdroje vysušení zesiluje, je kombinace horké vody a agresivních čisticích gelů. Tato dvojice dokáže narušit i stabilní pleť. Odborné články v British Journal of Dermatology opakovaně upozorňují, že povrchově aktivní látky zbavují kůži lipidů, které potřebuje pro udržení elasticity. Když k tomu přidáte vysokou teplotu vody, kůže se regeneruje mnohem pomaleji.
Co dělat, aby pleť zimu zvládla
Praktické kroky mohou výrazně pomoci. Vlažná voda, jemné čisticí produkty a následné použití hydratačního krému vytvářejí základ zimní péče, která má šanci fungovat i při nízkých teplotách. Krémy s obsahem ceramidů doplňují lipidovou bariéru a udržují v pleti vlhkost po delší dobu. Pokud pleť reaguje zarudnutím, vyplatí se zařadit produkty s niacinamidem, který podporuje obnovu kožní bariéry.
Zima klade na pleť vyšší nároky, ale většina negativních projevů má jednoduché vysvětlení. Horká voda narušuje přirozené procesy a otevírá prostor pro podráždění i vysušení. Když ale člověk ví, jak s teplotou pracovat, může se těmto potížím vyhnout a udržet pleť v dobré kondici i v období, které ji zatěžuje nejvíce.
Zdroje: aad.org, mayoclinic.org, jamanetwork.com, wiley.com, nature.com
