Důchodci často nevědí o slevě, na kterou mají automaticky nárok. Ročně tak přicházejí o tisíce korun
Odchod do starobního důchodu neznamená, že člověk přestává řešit daně. Řada seniorů, kteří si ke své penzi přivydělávají, ale zbytečně nechává státu peníze, na které má nárok. Jde o základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 korun ročně.
Mnozí se domnívají, že jakmile pobírají starobní důchod, o tuto slevu automaticky přicházejí. To ale neplatí. Český daňový systém ji přiznává každému, kdo má zdanitelný příjem – bez ohledu na to, jestli jde o zaměstnance, podnikatele nebo právě důchodce.
Finanční správa eviduje každoročně statisíce seniorů, kteří podávají daňové přiznání. Část z nich si však slevu neuplatní vůbec, případně jen za část roku, i když na ni mají nárok v plném rozsahu. A to je zbytečná chyba.
Sleva na poplatníka se týká i pracujících důchodců
Základní sleva na poplatníka dosahuje v letech 2024 i 2025 částky 30 840 korun ročně. V praxi to znamená jediné – o tuto částku se sníží vypočtená daň z příjmu. Nejde tedy o žádný bonus navíc, ale o přímé snížení daně.
Pokud si senior vydělá například 15 000 korun měsíčně na zkrácený úvazek, může mu sleva výslednou daň výrazně ponížit, někdy až na nulu. Starobní důchod sám o sobě přitom není překážkou. Rozhodující je, zda existuje zdanitelný příjem. Kdo žádný nemá, ten logicky slevu nevyužije.
Proč o peníze přicházejí
Problém se objevuje hlavně u brigád, dohod o provedení práce nebo krátkodobých úvazků. Pokud zaměstnanec – tedy i důchodce – nepodepíše u zaměstnavatele prohlášení poplatníka (takzvaný růžový formulář), sleva se během roku nezohlední. Daň se pak strhává v plné výši, bez úlevy.
Náprava ale není nijak složitá. Slevu lze uplatnit zpětně v rámci ročního zúčtování nebo podáním daňového přiznání. Jestliže si senior za rok vydělal třeba 180 000 korun, může dostat zpět několik tisíc korun, které mu byly postupně sraženy. Stačí o ně požádat.
Důležité je také to, že sleva náleží v plné roční částce, i když člověk pracoval jen část roku. Nezkracuje se podle počtu měsíců. Právě tohle bývá častý omyl.
Kolik mohou senioři skutečně získat
Ukažme si jednoduchý příklad. Důchodce s příjmem 12 000 korun měsíčně odvede při 15% sazbě daně zhruba 21 600 korun ročně. Po započtení slevy na poplatníka se jeho daň může snížit až na nulu. Pokud mu zaměstnavatel během roku daň strhával a sleva uplatněna nebyla, vzniká přeplatek.
Na co si dát pozor a jak postupovat
Vyplatí se zkontrolovat, zda je u zaměstnavatele podepsané prohlášení poplatníka. Není? Pak je řešením vlastní daňové přiznání. Finanční úřad vrací přeplatek obvykle do 30 dnů od uplynutí zákonné lhůty, někdy i dříve.
Podnikající důchodci mají situaci obdobnou – sleva se uvádí přímo v daňovém přiznání v části věnované slevám na dani. Přesto se stává, že ji někdo opomene zaškrtnout nebo má za to, že pro něj neplatí. A to je škoda.
Doporučení je vlastně prosté. Pokud si v penzi přivyděláváte, podívejte se do poslední výplatní pásky nebo přiznání, jestli je sleva skutečně započítaná. V době, kdy rostou ceny energií i služeb to může být částka, která pokryje léky, nebo třeba zálohy na elektřinu. Peníze v systému jsou – jen si o ně říct, a nenechat je tam ležet.
Zdroje: mfcr.cz, financnisprava.cz, cssz.cz
