Hledáte vnitřní klid? Zkuste každý den napsat tři věci, za které jste vděčná, změní to váš pohled na svět
Vnitřní klid dnes lidé hledají kdekoliv – v online kurzech, chytrých aplikacích i tlustých knihách o osobním rozvoji. Přitom existuje docela obyčejný návyk, který zabere sotva pár minut denně. Psychologové mu říkají praxe vděčnosti a podle výzkumů dokáže postupně ovlivnit to, jak náš mozek čte realitu.
Nejde o žádnou esoteriku ani nucené „pozitivní myšlení“. Vděčnost znamená vědomě si všímat toho, co funguje. Co potěší, uleví, co nám pomůže zvládnout den. Mozek má totiž od přírody spíš opačnou tendenci – hlídá hrozby, chyby a problémy. Dřív nám to zachraňovalo život, dnes nás to spíš drží ve stresu, někdy zbytečně.
Proto se mluví o jednoduchém večerním rituálu. Sednout si a napsat si tři konkrétní věci, za které jste ten den vděčná. Opravdu konkrétní. Třeba že jste stihla autobus. Že kolegyně podržela termín. Nebo že vám někdo zavolal jen tak, bez důvodu.
Co říkají výzkumy o vděčnosti
Jednu z často citovaných studií zveřejnili psychologové Robert Emmons z University of California a Michael McCullough z University of Miami v časopise Journal of Personality and Social Psychology. Lidé, kteří si několik týdnů zapisovali věci, za něž byli vděční, vykazovali víc optimismu a celkové spokojenosti než ti, kdo si zapisovali spíš starosti a komplikace.
Podobně o tom píše i Harvard Health Publishing. Ve svých přehledech uvádí, že dlouhodobé pěstování vděčnosti souvisí s menším stresem, kvalitnějším spánkem a lepšími vztahy. Nejde tedy jen o lepší náladu na pár hodin, ale o širší dopad na psychiku i tělo – i když samozřejmě, není to zázrak na počkání.
Proč stačí tři věci denně
Možná vás napadne, proč právě tři. Není to magické číslo, spíš praktické. Krátký seznam je zvládnutelný i ve dnech, kdy padáte únavou. Kdybyste si stanovila deset bodů denně, dost možná to po týdnu vzdáte. Tři věci většina lidí napíše, i když se jim zrovna nechce.
Důležitější než délka je ale pravidelnost. Mozek funguje tak, že posiluje spoje, které používáme častěji. Když opakovaně obracíte pozornost k pozitivním momentům, postupně tím posilujete nervové dráhy spojené s příjemnými emocemi. Odborně se tomu říká neuroplasticita – schopnost mozku měnit se podle zkušenosti.
V přehledové studii publikované v časopise Clinical Psychology Review se navíc ukazuje, že intervence zaměřené na vděčnost mají středně silný efekt při snižování depresivních příznaků. Není to náhrada terapie, to určitě ne. Ale jako podpůrný nástroj může fungovat vedle dalších ověřených metod.
Jak psát, aby to mělo skutečný dopad
Rozdíl je v detailech. Když si napíšete jen „jsem vděčná za rodinu“, je to hezké, ale trochu vágní. Zkuste si vybavit konkrétní situaci – třeba že vám partner připravil večeři, i když sám měl náročný den. Nebo že dítě přišlo a samo od sebe vás objalo. Takové obrazy v hlavě zůstávají déle.
Psychologové z Greater Good Science Center při University of California doporučují ještě jednu drobnost. Na chvíli si představit, jak by den vypadal, kdyby se ta věc nestala. Tenhle mentální kontrast často zesílí emoci. A najednou si víc uvědomíte, jakou hodnotu mají zdánlivé maličkosti.
Co můžete čekat po několika týdnech
Změny obvykle nepřijdou jako velké prozření. Spíš pozvolna. Možná si všimnete, že se méně vracíte k drobným hádkám. Že se po těžkém dni uklidníte o něco rychleji. A že vám neuniknou malé pozitivní momenty, které byste dřív přešla.
Po měsíci se z psaní může stát rutina. Něco samozřejmého, co nezabere víc než pár minut před spaním. Není potřeba to brát jako povinnost – když jeden večer vynecháte, svět se nezboří. Smyslem není výkon ani dokonalost, ale změna úhlu pohledu.
V době, kdy jsme zahlceni zprávami, tlakem v práci a neustálým srovnáváním, může být pět minut ticha překvapivě silných. Z vlastní zkušenosti vím, že největší posun nastane ve chvíli, kdy si začnete vděčné momenty uvědomovat už během dne. Řeknete si: tohle si večer zapíšu. A něco se posune. Problémy nezmizí – jen vedle nich začnete jasněji vidět i to, co stojí za to.
Zdroje: health.harvard.edu, apa.org, greatergood.berkeley.edu, journals.sagepub.com
