Jak si po čtyřicítce vytvořit osobní „krabičku první psychické pomoci“. Nápady na věci, které uklidní tělo i hlavu

Únava a napětí, které se po čtyřicítce objevují častěji než dřív, nejsou jen dojem. Dlouhodobé statistiky Světové zdravotnické organizace potvrzují, že se v tomto období života začíná zvyšovat počet lidí, kteří řeší psychické přetížení či potíže se spánkem. Není překvapivé, že domácnosti hledají jednoduché způsoby, jak první nápor stresu zastavit. Jedním z nich je i takzvaná krabička první psychické pomoci – drobnost, která na první pohled nepoutá pozornost, ale v praxi umí překvapit svou účinností.

V jádru jde o velmi prostý princip. Místo obecných doporučení člověk sáhne po konkrétní věci, která mu připomene, že má zpomalit a vrátit se k sobě. Někdo potřebuje vůni, jiný známý předmět v ruce. Kdo už ví, jaké situace ho nejvíc rozhodí, může si výběr přizpůsobit tak, aby na jeho tělo působil co nejrychleji.

Psychologové z Národního ústavu duševního zdraví opakovaně upozorňují, že rozhodující bývají první minuty poté, co na člověka dolehne příliš mnoho povinností. Buď se napětí začne přirozeně rozplývat, nebo se usadí a postupně zhorší. I proto se lidé uchylují k jednoduchým rituálům, které se snadno vejdou do běžného dne a nevyžadují žádné speciální dovednosti.

Jak smyslové předměty zbrzdí přetíženou hlavu

Základní síla krabičky spočívá v tom, že tělo reaguje na smyslový vjem rychleji než na vnitřní přesvědčování. Proto se v ní často objevují věci, které umí vyvolat okamžitou a uklidňující reakci. Malé lahvičky s esenciálními oleji, nejčastěji s levandulí nebo kořeněnou směsí, se objevují i v odborné literatuře jako jeden z prostředků, které mohou pomoci snížit hladinu stresového hormonu kortizolu.

Používají se také předměty, které mají výrazný povrch. Někdo si přibalí hladký kamínek, jiný kovovou destičku nebo obyčejný pytlík s rýží. Terapeuti popisují, že dotykový vjem často pomůže člověku zastavit se a uvědomit si vlastní tělo. Právě to bývá užitečné v momentech, kdy se člověk snaží zklidnit dech nebo zastavit přemíru myšlenek.

Co si do krabičky dát, aby fungovala v praxi

Při jejím sestavování je dobré projít si poslední týdny a vybavit si konkrétní chvíle, kdy stres přerostl přes únosnou mez. Lidé často zjistí, že na ně nejsilněji působí tři typy podnětů: vůně, dotyk a zvuk. Některým ale pomáhá i vizuální připomínka – malá fotografie místa, kde jim bývá dobře, nebo lístek s krátkou vzpomínkou.

Do krabičky si mnozí vkládají i stručný osobní vzkaz. Nemusí znít povzbudivě za každou cenu, často stačí jedna věta v tónu někoho blízkého. Psychologové potvrzují, že takto stručná připomínka někdy funguje lépe než dlouhé uklidňování.

Krabička začne dávat smysl až ve chvíli, kdy se stane běžnou součástí dne. Podobně jako domácí lékárnička potřebuje občas projít, doplnit nebo upravit podle toho, co člověku funguje. Někteří si do ní zapisují i krátké rituály, které se jim osvědčily při každodenním stresu.

U lidí po čtyřicítce se v krabičkách objevují i drobná fyzická cvičení – minutové zklidnění dechu, lehké protažení krku nebo ramen. Právě oblasti přetěžované při práci u počítače dokážou často rozhodnout o tom, zda se napětí začne uvolňovat.

Krabička první psychické pomoci tak není módní trend, ale spíše připomínka, že i malé předměty nebo krátké zvyky mohou změnit způsob, jak se člověk během dne cítí. Pomáhá hlavně díky tomu, že se dá použít kdykoli a bez velkých očekávání – a právě tato jednoduchost je důvodem, proč si nachází místo u stále většího počtu lidí.

Zdroje: who.int, nature.com, nudz.cz, psychologytoday.com