Jak zahnat chmurné myšlenky a špatnou náladu? Zkuste myslet na tyto 3 věci a dobrá nálada se okamžitě dostaví
Špatná nálada se neobjevuje jen tehdy, když se stane něco zásadního. Někdy stačí obyčejná únava, přemíra zpráv nebo tlak v práci. A najednou je všechno tak nějak těžší. Odborníci na psychiku přitom říkají, že právě způsob přemýšlení umí náladu během pár minut posunout jinam.
Negativní myšlenky naskakují samy, bez pozvání. Člověk si často ani nevšimne, kdy se z jedné pochybnosti stane hotový černý scénář. Psychologie pro to má název – kognitivní zkreslení. Jinými slovy, realitu si vyložíme hůř, než jaká ve skutečnosti je. Podle Americké psychologické asociace může dlouhodobé setrvání v tomto nastavení zvyšovat riziko úzkostí nebo depresí.
Dobrou zprávou je, že mozek není neměnný. I v dospělosti se dokáže přizpůsobovat, učit se nové vzorce. Neurovědci mluví o neuroplasticitě. Znamená to, že když začneme vědomě pracovat s myšlenkami, postupně si vyšlapeme jinou „cestu“. A někdy to jde rychleji, než by člověk čekal.
1. Zaměřte se na fakta, ne na domněnky
Když přijde chmurná úvaha, často stojí na něčem, co si jen domýšlíme. Typická situace? Máte pocit, že jste něco pokazili a ostatní si o vás určitě myslí to nejhorší. Jenže je to opravdu fakt, nebo jen interpretace?
Kognitivně behaviorální terapie, kterou doporučuje třeba britská NHS, staví právě na tomhle rozlišení. Zkuste si v duchu (nebo klidně nahlas) říct: Co skutečně vím? A co je jen moje obava. Už tahle krátká pauza může přerušit rozjetý kolotoč katastrofických představ. Tělo pak postupně přestane reagovat, jako by šlo o ohrožení.
Někdy stačí opravdu drobnost. Jedna otázka, která vás vrátí na zem. Mozek potřebuje jasnější data, ne dohady.
2. Připomeňte si, co jste v poslední době zvládli
Lidská mysl má zvláštní tendenci držet se víc toho špatného než dobrého. Psychologové z University of California tento jev popisují jako negativity bias. Z evolučního hlediska to dávalo smysl, dnes nám to ale spíš podkopává sebevědomí.
Proto funguje vědomé připomenutí úspěchu. Nemusí to být nic velkolepého. Dokončený úkol, nepříjemný telefonát, který jste neodkládali. Nebo i to, že jste šli běhat, i když se vám nechtělo. Když si takovou situaci vybavíte do detailu, aktivují se centra odměny v mozku – a s nimi i pocit uspokojení. Roli v tom hraje dopamin, chemická látka spojená s motivací.
Zkuste malý postup:
- Vzpomeňte si na konkrétní moment z posledních týdnů, kdy jste něco zvládli.
- Popište si, co přesně se stalo. Čím konkrétnější, tím lépe.
- Uvědomte si, jaké schopnosti nebo vlastnosti vám pomohly.
Zní to jednoduše, ale účinek bývá překvapivý. Vnitřní hlas, který před chvílí kritizoval, najednou trochu zeslábne.
3. Zaměřte energii na to, co můžete ovlivnit
Pocit, že nemáme věci pod kontrolou, dokáže náladu srazit velmi rychle. Světová zdravotnická organizace dlouhodobě upozorňuje, že právě bezmoc zvyšuje stres. Přitom i ve složitých situacích se obvykle najde aspoň malý krok, který udělat lze.
Zkuste si problém rozdělit. Na část, kterou neovlivníte – třeba rozhodnutí druhých lidí. A pak na tu druhou. Tam patří konkrétní akce: napsat e‑mail, upravit si rozpočet, jít se na deset minut projít. Možná to působí banálně, ale jakmile se soustředíte na tuto oblast, napětí poleví.
Psychiatři často připomínají, že nálada není jen výsledkem okolností, ale i každodenních návyků. Když si tyto tři kroky osvojíte a budete je opakovat, vytvoří se časem nový vzorec reakce. Nejde o to tvářit se, že problémy neexistují. Spíš o to, nenechat je aby převzaly řízení. A v tom je rozdíl mezi krátkou skleslostí a dlouhodobým pádem dolů.
Zdroje: apa.org, nhs.uk, who.int, psychologytoday.com
