Jediná ranní rutina, která podle expertů ženám nad 50 nejvíce pomáhá se stabilní energií

Ženy po padesátce často říkají, že se během dne cítí jako na houpačce – chvíli plné sil, o pár hodin později unavené. Lékaři ale upozorňují, že hlavní roli nemusí hrát věk, ale to, jak vypadá úplně první část dne. A že někdy stačí malá změna, aby se rytmus energie výrazně uklidnil.

Výzkumy amerického National Institute on Aging dlouhodobě sledují, jak se v období kolem padesátky mění hormonální rovnováha. Metabolismus reaguje pomaleji, vnitřní hodiny jsou citlivější na vyrušení a tělo se zdráhá s ranním „nastartováním“. Experti však upozorňují na drobnost, kterou mnoho žen přehlíží – krátké vystavení dennímu světlu hned po probuzení.

Tento jednoduchý krok se objevil v několika studiích zveřejněných například v Journal of Clinical Sleep Medicine. Výsledky naznačují, že ranní světlo podporuje přirozené uvolnění kortizolu, hormonu, který nás probouzí a pomáhá tělu přepnout z nočního režimu do denního.

Jak tělo reaguje na světlo po probuzení

Podle lékařů má krátký kontakt s denním světlem hned ráno výraznější účinek, než by většina lidí čekala. Světločivé receptory v očích pošlou do mozku signál, že začal den. Vnitřní hodiny podle toho upraví svou aktivitu a s nimi se probudí i metabolismus a další procesy, které během dopoledne ovlivňují soustředění a celkový výkon.

Endokrinoložka Ruth Benca z University of California upozorňuje, že u žen po padesátce bývá narušené přirozené kolísání melatoninu. Ráno se ho někdy drží víc, než je vhodné, a je pak těžší nastartovat den. Podle Bencové pomáhá světlo rytmus rychle upravit a často má větší efekt než ranní cvičení.

Ženy, které tuto drobnou změnu zavedly, popisují, že po několika dnech nebo týdnu se odpolední únava zmírnila a při práci dokázaly udržet pozornost delší dobu. Většina z nich přitom nijak neměnila ostatní části svého dne.

Jak může vypadat ranní začátek bez složitostí

Zvyk na ranní světlo nevyžaduje žádné plánování. Vypadá spíš jako samozřejmost, která ale v běžném shonu občas zapadla:

• Ihned po probuzení vyjít ven nebo otevřít okno.
• Postavit se směrem ke světlu, i když je obloha zatažená.
• Zůstat venku zhruba 5 až 10 minut, při tmavé obloze o něco déle.

Světlo aktivuje zvláštní typ světločivných buněk v očích, které přímo neovlivňují vidění, ale biologické rytmy. Právě ty pak dávají tělu signál, jestli má energii nastartovat nebo ji šetřit.

Proč světlo funguje stabilněji než káva

Káva probudí rychle, ale účinek nemá dlouhé trvání a tělesné rytmy nijak neupraví. Denní světlo naopak pomáhá nastavit správný vnitřní čas, takže se energie drží vyrovnaněji sama od sebe. Ženy, které si světelný rituál osvojily, často říkají, že po pár týdnech sahají po první kávě později než dřív – nebo že jim stačí menší množství.

V rozhovorech se opakuje podobná zkušenost: klidnější probuzení a pocit, že tělo začíná den přirozeněji. Jedna z žen popsala, že po letech ranního napětí se poprvé cítila, jako by se jí tělo probouzelo v souladu s tím, co se děje kolem.

Pokud tedy po padesátce vnímáte větší rozdíly v hladině energie během dne, může být krátký ranní pobyt na světle překvapivě účinným a úplně bezplatným řešením. Nepotřebujete žádné pomůcky ani složité návyky – jen několik minut venku nebo u otevřeného okna. V době, kdy trh zaplavují doplňky slibující okamžité výsledky, je někdy dobré připomenout si, že tělo často nejlépe reaguje na to, co je přirozené.

Zdroje: nih.gov, sleepreviewmag.com, journalsleep.org, harvard.edu