Kam se hrabe Chorvatsko. Tenhle kousek Albánie je levnější a liduprázdný
Zatímco ceny v Chorvatsku lámou rekordy a pláže v sezoně praskají ve švech, jižní Albánie nabízí jiný obrázek Jadranu. Tyrkysové moře, horské kulisy a ceny, které českou rodinu nepřivedou na mizinu. Oblast kolem Ksamilu a Sarandy přitom zůstává mimo hlavní proud turistů.
Chorvatsko loni podle údajů tamního statistického úřadu navštívilo přes 20 milionů turistů. Albánie zaznamenala podle ministerstva cestovního ruchu přibližně 10 milionů příjezdů, velká část z nich však směřovala do Tirany nebo na sever země. Jižní pobřeží u Jónského moře tak stále působí překvapivě klidně.
Rozdíl poznáte hned po příjezdu. Zatímco v Dalmácii zaplatíte za lehátko na pláži běžně 20 až 30 eur na den, v Ksamilu se ceny i v sezoně pohybují kolem 10 až 15 eur. Káva stojí okolo 1,5 eura, večeře v běžné restauraci vyjde přibližně na 8 až 12 eur za hlavní chod.
Ksamil a Saranda. Albánská riviéra bez davů
Ksamil leží jen pár kilometrů od řeckého ostrova Korfu. Moře má díky světlému dnu až karibsky modrou barvu a malé ostrůvky, kam se dá doplout na šlapadle, vytvářejí scenérie jak z katalogu. A přesto tu i uprostřed léta narazíte na místa, kde si bez stresu rozložíte ručník.
Saranda je o něco větší a živější, najdete tu víc restaurací i apartmánů. Ubytování v soukromí začíná podle aktuálních nabídek na platformách typu Booking zhruba na 40 eurech za noc pro dvě osoby. Ve srovnatelném chorvatském letovisku se snadno dostanete na dvojnásobek, někdy i víc.
Proč je Albánie pořád levnější než Chorvatsko
Albánie neplatí eurem, ale vlastní měnou – lekem. I to hraje roli. Kurz se drží poměrně stabilně a ceny zatím nevystřelily tak, jako v zemích kde turismus jede naplno už roky. Chorvatsko si svůj boom odbylo po vstupu do Evropské unie, Albánie je zkrátka jinde, v jiné fázi vývoje.
Rozdíl je znát i na mzdách. Podle dat Světové banky jsou průměrné výdělky v Albánii několikanásobně nižší než v Chorvatsku, což se promítá do cen jídel i ubytování. Majitelé restaurací mají menší náklady, hoteliéři také. A host to pozná na účtu.
Infrastruktura se ale mění rychle. Nová silnice z Tirany na jih zkrátila cestu k moři o hodiny, některé úseky jsou úplně nové, jiné ještě trochu drncají. Výhodou je i blízkost řeckého Korfu – přiletíte tam a za chvíli sedíte na trajektu směr Saranda.
Podle European Travel Commission patří Albánie mezi nejrychleji rostoucí středomořské destinace. Je to trochu paradox: pořád působí nenápadně, ale čísla mluví jasně. Poměr ceny a kvality je teď velmi příznivý, otázka je jak dlouho to vydrží.
Co čekat a na co si dát pozor
Za poslední dekádu udělala země velký kus práce. Hotely jsou modernější než byste čekali, služby většinou fungují bez problémů. Přesto, srovnávat vše s chorvatskými resorty by nebylo fér. Někde chybí chodník, jinde se parkuje tak trochu po balkánsku a angličtina mimo turistická místa není samozřejmost.
Na druhou stranu právě tahle lehká nedokonalost dává místu charakter. V restauracích často dostanete rybu, kterou ráno někdo vytáhl z moře. Olivový olej bývá z místních lisoven, víno z malých vinařství kde se ještě znáte jménem. Účet pak nepůsobí jako studená sprcha.
Ideální čas vyrazit je teď
Hlavní sezona vrcholí v červenci a srpnu, tehdy je plno i tady. Pokud ale přijedete v červnu nebo v září, čekají vás téměř prázdné pláže a příjemných asi 25 stupňů. Moře zůstává vyhřáté, večery jsou klidnější a obsluha má víc času si s vámi popovídat, i když třeba jen pár slovy.
Vyplatí se půjčit auto. Mezi Ksamilem a Himare se skrývají menší zátoky, kam autobus nezajíždí a pěšky by to bylo daleko. Pronájem vyjde zhruba na 25 až 35 eur za den podle sezony a typu vozu, nic složitého.
Albánská riviéra dnes trochu připomíná Chorvatsko před dvaceti lety. Hodně zeleně, čisté moře, méně lidí. A ceny, které dávají smysl. Pokud nechcete nechat polovinu úspor za týden u vody a zároveň netoužíte po přeplněné promenádě, tady by se vám mohlo líbit. Možná ne dokonale, ale právě v tom je její kouzlo.
Zdroje: instat.gov.al, worldbank.org, ecty.org, unwto.org
