Kdo má doma starý mlýnek na kávu, může jásat. Sběratelé za ni dají i několik tisíc

Zapomenutý mlýnek na kávu, který roky leží někde na půdě nebo vzadu ve sklepě, nemusí být jen harampádí. Pro sběratele může jít o cenný kus s překvapivou cenou. Některé modely se dnes prodávají i za několik tisíc korun a zájem o ně je větší než dřív.

Starožitnosti se znovu dostávají do módy. Lidé hledají věci s příběhem a poctivým zpracováním, ne jen sériovou výrobu. Právě staré mlýnky na kávu spojují funkčnost, řemeslo i estetiku své doby. Nejčastěji se mluví o kusech z první poloviny 20. století, ale ceněné bývají i starší exempláře.

Podle údajů z Aukra se funkční dřevěné mlýnky z období první republiky běžně pohybují v rozmezí dvou až pěti tisíc korun. U méně obvyklých značek nebo zachovalých kusů může částka vyšplhat ještě výš. Záleží na stavu, původu i tom, jestli je mlýnek kompletní.

Rozhoduje značka, stáří i technický stav

Nejde jen o to, kolik má mlýnek let. Sběratelé si všímají hlavně výrobce. Třeba německé značky Zassenhaus nebo Leinbrock mají dobré jméno díky kvalitnímu mlecímu mechanismu. Ten bývá z oceli a mele rovnoměrně, což je i dnes znát na výsledné chuti kávy.

Levnější modely se naopak rychle opotřebily a jejich hodnota je nižší. Roli hraje i technický stav – jestli se klika otáčí hladce, zásuvka sedí jak má a nic nechybí. Každý detail může cenu ovlivnit.

Odborníci ze Svazu starožitníků připomínají, že neodborné zásahy hodnotu spíš snižují. Přetřený lak, nová zásuvka nebo příliš důkladná renovace ubírají na autentičnosti. Patina, drobné oděrky a přirozené opotřebení jsou naopak žádoucí, i když to někomu může připadat zvláštní.

Design jako odraz doby

Starý mlýnek není jen kuchyňský nástroj. Často jde o malý designový objekt, který odráží dobu svého vzniku. Někde najdete secesní zdobení, jinde střídmé funkcionalistické linie nebo lidové motivy. Každý styl má své příznivce.

Poměrně vzácné jsou porcelánové mlýnky s ručně malovanými dekory. Porcelán je křehký a hodně kusů se během let rozbilo, takže zachovalé exempláře bez prasklin a s původním kováním mohou stát klidně přes deset tisíc korun. Záleží samozřejmě na konkrétním stavu, někdy rozhodují detaily.

Rozdíl je i ve způsobu mletí. Nejčastější jsou modely s klikou nahoře, ty zná skoro každý. Existují ale i stolní varianty, které se připevňovaly ke stolu pomocí svorky. Těch se vyrobilo méně a dnes bývají mezi sběrateli o něco žádanější.

Kde mlýnek prodat a na co si dát pozor

Pokud někdo uvažuje o prodeji, měl by si nejdřív zjistit základní informace – výrobce, přibližné stáří, případně původ. Pomoci mohou aukční portály, specializovaná fóra nebo odhadce starožitností. Někdy stačí porovnat podobné nabídky a udělat si obrázek.

Vyčistit ano, ale opatrně. Jemné očištění od prachu je v pořádku, zásahy do konstrukce už méně. Při online prodeji rozhodují kvalitní fotografie a otevřený popis. Uveďte rozměry, materiál i případné vady, i drobné. Důvěra hraje roli víc, než se zdá.

Trend, který jen tak neskončí

Zvýšený zájem o staré mlýnky souvisí i s tím, že se lidé vracejí k domácí přípravě kávy. Řeší kvalitu zrn, hrubost mletí a celkový chuťový profil. Historický mlýnek tak nemusí být jen dekorace na polici, ale klidně i plně funkční pomocník.

Baristé často upozorňují, že rovnoměrnost mletí má zásadní vliv na chuť nápoje. A některé staré mechanismy to zvládnou překvapivě dobře, i po desítkách let. Samozřejmě pokud jsou zachovalé a nebyly poškozeny.

Najdete-li tedy doma zaprášený kousek po prarodičích, zkuste si ho nejdřív prohlédnout detailně. Značka, stav, kompletnost – to všechno hraje roli. Možná držíte předmět, který má nejen citovou hodnotu, ale i docela slušný finanční potenciál.

A i když nepůjde o raritu, zachovalý mlýnek si svého nového majitele většinou najde. V době masové výroby totiž roste cena věcí, které vznikaly ručně a vydržely celé generace. A to je něco, co se dnes už moc nevidí.

Zdroje: aukro.cz, sberatel.com, starozitnosti.cz, nationalgeographic.com