Kdo má v peněžence minci z devadesátek, možná drží zajímavý kousek. Některé varianty mají mezi sběrateli vyšší cenu
Na první pohled obyčejná mince z devadesátek dnes nemusí mít jen hodnotu vyraženou na líci. Některé kusy z prvních let české měny se mezi sběrateli prodávají výrazně dráž – rozdíly jsou přitom sotva viditelné.
Po rozpadu federace v roce 1993 vznikala česká měna poměrně rychle. Razilo se ve velkých objemech a nebyl čas na dlouhé ladění detailů. Právě proto se u prvních ročníků objevily drobné odchylky, které tehdy nikdo moc neřešil. Dnes jsou ale pro numismatiky zajímavé.
Nejde o žádné historické rarity z 19. století, ale o mince, které ještě donedávna běžně cinkaly v kapsách. Největší pozornost se soustředí na roky 1993 a 1994. U některých nominálů se liší například šířka číslic, kresba lipových listů nebo jemné posunutí razidla – maličkosti, kterých si všimne spíš zkušené oko.
Největší zájem je o padesátikoruny a desetikoruny z roku 1993
Česká národní banka uvádí, že mince z roku 1993 vznikaly ve vysokých nákladech. Přesto se některé varianty dochovaly v menším množství. Typickým příkladem bývá padesátikoruna 1993 s užším provedením číslice 50. Číslo působí subtilněji, linie jsou tenčí – rozdíl je jemný, ale patrný.
Také desetikoruna z téhož roku má víc podob. Liší se provedením letopočtu i nápisu. Laik to často přehlédne a není divu, rozdíl je opravdu nenápadný. Sběratel ale ví kam se dívat a pozná to během chvíle.
Cena běžných kusů se většinou drží jen lehce nad nominálem, tedy v řádu desítek korun. U vzácnějších variant však může jít o stovky, někdy i tisíce – záleží hlavně na stavu mince.
Rozhoduje zachovalost i drobné chyby z výroby
Rok není všechno. Velkou roli hraje takzvaná zachovalost. Numismatici rozlišují několik stupňů, od běžně oběhových mincí až po špičkový stav označovaný jako proof. Proof provedení má zrcadlově lesklé pole a matný reliéf, vyrábí se speciální technologií a primárně pro sběratele.
Vyšší cenu mohou mít i kusy s výrobní vadou. Třeba lehce posunutý střed, dvojitá ražba nebo malý přebytek kovu na hraně. Tyto chyby vznikají přímo při ražbě a část mincí se i tak dostane do oběhu. Právě takové odchylky dělají z obyčejné mince sběratelskou zvláštnost.
Aukční portály ukazují, že výraznější odchylky se prodávají za násobky běžné ceny. Není to ale pravidlo – většina mincí zůstává na své nominální hodnotě. Rozhoduje konkrétní varianta a také poptávka, která se může časem měnit.
Jak zjistit, jestli máte doma zajímavější kus
Základem je srovnání s odborným katalogem. Česká numismatická společnost i specializované publikace popisují rozdíly poměrně detailně, někdy až překvapivě podrobně.
- ročník 1993 nebo 1994
- tvar číslic a jejich šířka
- detaily lipových listů či heraldických prvků
- posuny obrazu, zdvojení nebo jiné nepravidelnosti
Nejste-li si jistí, je lepší obrátit se na znalce. Odborník minci prohlédne pod lupou a posoudí pravost i kvalitu dochování, což laik odhadne jen těžko.
Zájem o moderní mince v posledních letech sílí
Obchodníci se sběratelským materiálem potvrzují, že zájem o moderní české mince roste. Lidé hledají něco hmatatelného, co má nejen finanční, ale i symbolickou hodnotu. Devadesátá léta navíc vyvolávají nostalgii – byly to první roky samostatné republiky a nové měny.
Odborníci ale zároveň brzdí přehnaná očekávání. Nejde o rychlé zbohatnutí. Cenu určuje skutečná vzácnost a aktuální poptávka, která kolísá. Pokud doma najdete podezřele zachovalou minci z roku 1993, rozhodně ji nečistěte ani neleštěte. I dobře míněný zásah může hodnotu srazit dolů.
Možná tedy není od věci podívat se do zásuvky s drobnými nebo projít starou peněženku. Většina mincí zůstane jen drobnými, to je realita. Občas se ale objeví kus, který má přece jen o něco větší cenu – a roky tiše koloval mezi námi.
Zdroje: cnb.cz, numismatika.cz, cnspraha.cz, aukro.cz
