Mýty o praní ručníků: co škodní a co zařídí, že budou jemné a hebké
Mnoho domácností pere ručníky podle zvyků, které se předávají roky, ale ne všechny fungují. Některé postupy dokonce zkracují životnost vláken a mohou způsobit, že ručníky tvrdnou. Nová data z testů textilií ukazují, že několik rozšířených představ o praní ručníků je mylných. A právě ty bývají nejčastější příčinou toho, že ručníky rychle ztrácejí hebkost.
Jedním z nejčastějších omylů je přesvědčení, že čím více pracího prostředku použijeme, tím lépe ručníky vypereme. Laboratorní testy textilních vláken však potvrzují pravý opak, protože přebytek detergentu se hromadí mezi smyčkami a při sušení tuhne. Podobný problém působí i časté používání aviváže, která obaluje vlákna a brání jejich nasákavosti. V praxi to vede k tomu, že ručník působí měkce jen na dotek, ale špatně saje vodu.
Specialisté z Textilního výzkumného ústavu v německém Hohensteinu dlouhodobě upozorňují, že na stavu ručníků se nejvíc podílí způsob sušení. V jednom z jejich materiálů se uvádí, že prudké sušení na vysoké teploty může zkrátit životnost bavlněných vláken až o pětinu. Tento údaj vysvětluje, proč někteří lidé pozorují tvrdnutí ručníků bez ohledu na použitý prací prostředek.
Mýtus o vysokých teplotách a proč nefunguje
Mnoho lidí se drží doporučení prát ručníky na devadesát stupňů, protože věří, že nižší teplota neodstraní bakterie. Podle odborných článků v Journal of Applied Microbiology ale teplota šedesát stupňů dostačuje pro běžnou hygienu textilií, pokud je cyklus dostatečně dlouhý a kombinuje mechanické tření s vodou a detergentem. Vyšší teploty tak většinou pouze zbytečně zatěžují vlákna i pračku.

Nadměrné teploty navíc ztrácí smysl u moderních pracích prostředků, které obsahují enzymy fungující právě při nižší teplotě. Textilní technologové zdůrazňují, že enzymy se při příliš horké vodě rozkládají a přicházejí o účinnost. V praxi to znamená, že devadesátistupňové praní může být paradoxně méně účinné než šetrné praní na šedesát, protože enzymový proces se nestihne projevit.
Další častý mýtus tvrdí, že ručníky zjemní jen aviváž. Mnoho laboratorních testů ale ukazuje, že aviváž sice dodá povrchu kluzkost, ale zároveň zahltí vlákna. Kdo chce ručníky skutečně změkčit, může podle doporučení americké neziskové organizace Consumer Reports místo aviváže použít malé množství octa při posledním máchání. Ocet rozpouští usazený prací prostředek i minerály z vody, které jsou hlavní příčinou tvrdnutí. Tento postup je známý a běžně se objevuje v domácích testech textilu.
Co se skutečně podepisuje na tvrdnutí ručníků
Tvrdé ručníky obvykle nevznikají kvůli stáří nebo horší bavlně. Zkoušky tvrdosti vláken ukazují, že hlavními viníky bývá kombinace dvou faktorů. Prvním je tvrdá voda s vysokým obsahem vápníku, která se při sušení usazuje mezi smyčkami. Druhým jsou zbytky pracího prostředku, které s minerály vytvářejí pevnou vrstvu. Tato vrstva pak brání přirozenému nadýchnutí smyček.
Jeden z techniků české úpravny vody mi popsal, že zanesení vláken minerály dokáže během roku snížit nasákavost až o polovinu. Tento údaj doplňuje i vysvětlení, proč se ručníky tvrdnou rychleji v regionech s tvrdou vodou. Odstranit minerální film lze jednoduchým postupem, který odborníci doporučují dlouhodobě.

Jemné ručníky díky dvěma jednoduchým úpravám
Překvapivě největší efekt přináší dvě nenápadné změny. První spočívá v redukci pracího prostředku na polovinu běžné dávky. Textilní laboratoře opakovaně potvrzují, že moderní detergenty jsou velmi koncentrované a často se používají v nadbytku. Nižší dávka také snižuje riziko, že se produkt dostane hluboko mezi smyčky a vytvoří tvrdý film.
Druhou účinnou změnou je využití krátkého programu sušičky s mírnou teplotou a následné dosušení na vzduchu. Tento postup, který doporučuje i Hohensteinský ústav v materiálech pro spotřebitele, kombinuje nadýchnutí vláken s jejich šetrným doschnutím. Ručníky tak získají přirozenou hebkost, aniž by se poškodila jejich struktura.
Čtenáři často hledají univerzální recept, ale realita bývá prostší. Stačí méně detergentu, občasné propláchnutí octem a rozumné sušení. Ručníky díky tomu vydrží déle a jejich povrch působí svěžeji. Je to malé úsilí, které přináší překvapivě výrazný rozdíl.
Zdroje: consumerreports.org, hohenstein.com, tandfonline.com, nature.com

