Na Moravu dorazí saharský prach. Auta budou pokrytá prachem
Už v následujících dnech zasáhne Moravu vlna saharského prachu. Do střední Evropy jej přinese jižní proudění a podle meteorologů se to projeví nejen na kvalitě ovzduší, ale i na vzhledu aut, oken či parapetů. Jemný nažloutlý povlak se může objevit prakticky přes noc. Podobná situace se u nás opakuje několikrát ročně, tentokrát ale může být koncentrace částic o něco vyšší.
Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že za vším stojí tlaková níže nad západní Evropou. Ta nasává teplý vzduch ze severu Afriky a spolu s ním i drobné částečky písku a minerálního prachu. Ve výšce několika kilometrů putují nad Evropu a postupně se dostávají níž, někdy i k zemi.
Na první pohled jde hlavně o špinavá auta a zašlá okna. Jenže prach ovlivňuje také koncentrace pevných částic v ovzduší, tedy těch nejmenších, které se vznášejí ve vzduchu a mohou se dostat až do dýchacích cest. A to už estetika není.
Proč saharský prach doputuje až na Moravu
Přenos prachu ze Sahary do Evropy není nic mimořádného. Stačí vhodně rozložené tlakové útvary a vznikne proudění, které unese částice tisíce kilometrů daleko. Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service dlouhodobě sleduje, že tyto epizody zasahují střední Evropu opakovaně během roku.
Částice jsou lehké a velmi jemné, takže ve vzduchu vydrží překvapivě dlouho. Když pak přijde déšť, smísí se s kapkami a vytvoří jev přezdívaný krvavý déšť. Nejde o nic dramatického, jen o zabarvení vody minerálními látkami, často s obsahem železa.
Co to znamená pro zdraví a kvalitu ovzduší
Saharský prach zvyšuje hodnoty částic PM10 a PM2,5. Čísla označují jejich velikost v mikrometrech – a platí jednoduché pravidlo: čím menší částice, tím hlouběji se mohou dostat do plic. ČHMÚ při podobných situacích někdy varuje před krátkodobým překročením imisních limitů, zejména pokud se prach drží při zemi.
Pro většinu zdravých lidí nepředstavuje několik dnů trvající epizoda zásadní problém. Citlivější skupiny, například astmatici nebo lidé s chronickým onemocněním srdce a plic, by ale měli být opatrní. Omezit delší pobyt venku dává smysl, zvlášť když jsou hodnoty vyšší než obvykle. Lékaři doporučují sledovat aktuální data o kvalitě ovzduší a podle nich upravit fyzickou zátěž.
Zajímavostí je, že saharský prach nemá jen negativní dopady. Obsahuje minerály, které mohou půdu obohatit o živiny. Studie ze zahraničí ukazují, že sehrává důležitou roli například při zásobování amazonského pralesa fosforem. V podmínkách střední Evropy je však tento efekt spíše okrajový, i když úplně zanedbatelný není.
Jak se připravit a co dělat s autem
Řidiči změnu poznají rychle. Na karoserii ulpí jemný film, po zaschnutí vytváří mapy a šmouhy. Odborníci radí neotírat auto nasucho hadrem – tvrdé částečky by mohly lak poškrábat, a to zbytečně. Lepší je počkat na déšť, nebo zvolit bezkontaktní myčku.
Podobně je to s okny či venkovním nábytkem. Pokud se prach spojí s deštěm, vznikne tenká vrstva usazenin kterou je dobré nejdřív opláchnout vodou. Teprve potom má smysl povrch otřít. Jinak si člověk zadělá na drobné škrábance.
Koncentrace prachu se bude měnit podle aktuálního proudění, někdy i ze dne na den. Jakmile se nad střední Evropu prosadí chladnější vzduch od severozápadu, situace se obvykle rychle zlepší. Aktuální informace zveřejňuje ČHMÚ na webu i sociálních sítích.
Písek ze severní Afriky tak během pár dnů doputuje až nad Moravu a zanechá stopu na autech i parapetech. Stačí sledovat předpověď a když bude vzduch horší, ubrat venkovní aktivity. S mytím auta je lepší pár dní počkat, ono to nikam neuteče.
Zdroje: chmi.cz, atmosphere.copernicus.eu, who.int
