Proč je důležité chodit bosa? Objevte kouzlo chůze bez bot a jak to ovlivňuje vaše celé tělo a psychiku

Chůze naboso není jen letní rozmar ani výsada vyznavačů alternativního životního stylu. Stále víc odborníků upozorňuje, že přímý dotyk chodidla se zemí může mít vliv na držení těla, stabilitu i psychiku. Boty nás sice chrání před chladem a zraněním, ale současně nohu uzavírají do pevného tvaru. Co se tedy změní, když je aspoň na chvíli sundáte?

Lidské chodidlo je malý zázrak biomechaniky. Tvoří ho 26 kostí, řada drobných svalů a tisíce nervových zakončení. Přesto bývá většinu dne sevřené podrážkou, která práci mnoha svalům zjednoduší až příliš. Ortopedové upozorňují, že nadbytečná opora může vést k ochabování svalů udržujících klenbu – tělo si zvykne, že práci odvede bota.

Když se ale projdete bez ní, situace se mění. Svaly se zapojí přirozeněji a noha reaguje na terén. Studie zveřejněná v roce 2010 v časopise Nature popsala rozdílný způsob došlapu u lidí, kteří vyrůstali bez obuvi. Častěji dopadají na přední část chodidla, což může zmírnit náraz přenášený na klouby. Možná i proto někteří lidé uvádějí menší potíže s koleny nebo zády, i když samozřejmě nejde o univerzální řešení.

Silnější chodidla a lepší stabilita

Noha, která má volnost, pracuje jinak. Aktivují se i ty svaly, které jsou v běžné obuvi utlumené. Fyzioterapeuti tomu říkají senzomotorický trénink – mozek dostává z chodidel víc informací o tom, na čem stojíme a jak je tělo vyrovnané.

Výsledkem může být lepší rovnováha i rychlejší reakce na změnu povrchu. Výzkum publikovaný v Journal of Foot and Ankle Research naznačuje, že pravidelná chůze naboso posiluje krátké svaly nohy a může snižovat riziko vzniku ploché nohy. Není to zázrak přes noc, spíš nenápadný proces, který se projeví časem.

Pro lidi mezi třicítkou a padesátkou, kteří většinu dne prosedí u počítače, to může být překvapivě jednoduchý způsob, jak nohy znovu „probudit“. Stačí pár minut denně, nic víc.

Úleva pro záda i klouby

Bolest zad patří k nejčastějším potížím středního věku. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky se s chronickou bolestí zad potýká více než třetina dospělých. Dlouhé sezení, minimum pohybu a špatné držení těla – kombinace, která si dřív nebo později vybere svou daň.

Při chůzi bez bot se lehce změní postavení kotníku i způsob došlapu. Krok bývá kratší, tělo se víc narovnává, někdy i bez toho aby si to člověk uvědomil. Některé studie naznačují, že menší náraz při dopadu může omezit přetížení kolen a kyčlí. Není to ale samospásné, spíš jeden dílek celé mozaiky zdravého pohybu.

Důležitá je trpělivost. Pokud jste roky nosili pevnou obuv, začněte pomalu – ideálně na měkkém povrchu, třeba na trávě, hlíně nebo písku. Prudký přechod na delší trasy by mohl přetížit Achillovu šlachu či lýtkové svaly, a to pak člověka rychle odradí.

Psychika a kontakt s přírodou

Chůze naboso ale nepůsobí jen na tělo. Dotyk země stimuluje nervová zakončení a může přinášet pocit uvolnění. Psychologové někdy používají pojem „uzemnění“, tedy vědomé vnímání přítomného okamžiku. Kontakt s přírodním povrchem nás jednoduše vrací víc do reality, tady a teď.

Přehledová studie v Journal of Environmental and Public Health uvádí, že pobyt v přírodě může snižovat hladinu kortizolu, hormonu stresu. Není divu, že lidé popisují při chůzi po trávě nebo lesní pěšině intenzivnější vnímání okolí. Najednou si všimnete chladu půdy, struktury kamínků, vůně vzduchu. Myšlenky se na chvíli zpomalí, i když práce samozřejmě nezmizí.

Jak začít bezpečně

Není to soutěž, kdo vydrží déle. Opravdu stačí pár minut denně. Důležité je vybrat čistý a bezpečný povrch bez ostrých předmětů a postupně přidávat i nerovnosti, které posílí stabilitu.

• Začněte doma – koberec nebo dřevěná podlaha jsou ideální.
• Pak zkuste zahradu, park či jiný klidný venkovní prostor.
• Vnímejte, jak tělo reaguje, při bolesti raději uberte.

Lidé s cukrovkou nebo poruchou citlivosti by měli vše probrat s lékařem. U těchto potíží je vyšší riziko drobných poranění, která si člověk nemusí hned všimnout.

Chůze naboso není návratem do pravěku, jak se někdy říká. Spíš drobný návyk, který vyvažuje hodiny strávené v botách a na židli. Možná zjistíte, že nejde jen o pocit svobody – chodidla začnou pracovat tak, jak byla kdysi přirozeně nastavená. A tělo to často pozná dřív, než byste čekali.

Zdroje: nature.com, jfarsci.biomedcentral.com, ujis.cz, ncbi.nlm.nih.gov