Proč je důležité mít koníčky? Ženy s vlastními zájmy jsou šťastnější a lépe zvládají stresové situace
Psychologové už řadu let upozorňují na to, že lidé, kteří se pravidelně věnují svým zájmům, mívají nižší hladinu stresu a celkově větší životní spokojenost. U žen mezi 30. a 50. rokem je tenhle efekt ještě výraznější, protože často zvládají práci, rodinu i péči o druhé najednou. Činnost, která patří jen jim, tak může být určitým štítem proti vyhoření.
Data zveřejněná v odborném časopise Journal of Epidemiology and Community Health ukazují, že pravidelné volnočasové aktivity souvisí s lepší psychickou pohodou i nižší hladinou stresových hormonů. Nejde přitom o výkon. A vlastně ani o to, jestli člověk běhá, plete nebo tráví čas na zahradě. Podstatná je pravidelnost a osobní zaujetí, nic víc.
Ženy ve středním věku mají tendenci odsouvat sebe až na poslední místo. Jenže právě tehdy přestává být koníček luxusem. Stává se spíš investicí do duševního zdraví, která se dlouhodobě vrací.
Koníčky jako prevence stresu a vyhoření
Stres je přirozená biologická reakce těla na zátěž. Pokud ale trvá příliš dlouho, může zvyšovat riziko úzkostí, problémů se spánkem i srdečně‑cévních onemocnění. Americká psychologická asociace upozorňuje, že pravidelné volnočasové aktivity pomáhají snižovat subjektivně vnímaný stres a urychlují návrat organismu do rovnováhy po náročném dni.
Když se člověk ponoří do činnosti, která ho skutečně baví, dostává se do takzvaného stavu flow. Tento pojem popsal Mihaly Csikszentmihalyi jako hluboké soustředění a pohlcení aktivitou. Mozek v tu chvíli upozadí rušivé myšlenky, a nastává psychické uvolnění. Hodina malování, běhu nebo třeba hry na klavír tak může fungovat podobně jako cílená relaxační technika, i když si to člověk ani neuvědomí.
Vlastní identita mimo pracovní a rodinné role
Ve věku třicet až padesát let ženy často zastávají několik rolí současně. Profesionálka, partnerka, máma, dcera stárnoucích rodičů. Pokud je ale jejich identita postavená výhradně na těchto rolích, může jakákoli změna – například odchod dětí z domova nebo ztráta práce – přinést nejistotu.
Sociologické výzkumy dlouhodobě naznačují, že širší spektrum rolí pomáhá lépe zvládat krize. Koníček vytváří prostor, kde žena není hodnocena podle pracovního výkonu ani podle toho, jak má uklizeno. Je tam sama za sebe. A to posiluje sebevědomí i pocit kompetence, někdy víc než pochvala zvenčí.
Psychologové mluví o tzv. vnitřním zdroji kontroly – tedy o přesvědčení, že člověk může ovlivnit směr vlastního života. Aktivita, kterou si žena sama vybere a plánuje, tenhle pocit podporuje. Radost nepřichází z uznání okolí, ale z procesu samotného. A to je rozdíl.
Fyzické zdraví jako vedlejší, ale důležitý efekt
Mnoho koníčků má měřitelný dopad i na tělo. Studie publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine uvádí, že lidé s pravidelnými volnočasovými aktivitami mívají nižší krevní tlak a příznivější hodnoty BMI. Pohyb podporuje kardiovaskulární systém, kreativní činnosti zase podle některých zjištění snižují hladinu kortizolu. Což je hormon stresu.
Zapomínat by se nemělo ani na sociální rozměr. Ženy, které chodí na kurzy, do sportovních skupin nebo třeba do pěveckého sboru, si přirozeně budují nové vztahy mimo práci. A právě sociální vazby patří podle Světové zdravotnické organizace mezi klíčové faktory dlouhověkosti a psychické stability.
Častá námitka zní: není čas. Odborníci ale doporučují začít opravdu v malém. Třicet minut týdně vyhrazených jen pro sebe může stačit. Důležité je tenhle čas chránit podobně jako pracovní schůzku, i když to ze začátku nebude úplně pohodlné.
Koníček nemusí stát tisíce korun ani zabrat několik večerů týdně. Podstatné je, aby přinášel radost a pocit smyslu. Právě tyto dva faktory podle dlouhodobého projektu Harvard Study of Adult Development významně přispívají k celkové životní spokojenosti. Vlastní zájmy nejsou projevem sobectví. Spíš způsob, jak si uchovat energii pro sebe – a tím pádem i pro ostatní.
Zdroje: apa.org, who.int, journals.lww.com, harvard.edu
