Tučnou pokutu můžete získat jen za to, že vyhodíte odpadky do špatného kontejneru

Vyhodit plast do směsného odpadu nebo starou televizi ke kontejnerům se může výrazně prodražit. Česká legislativa umožňuje obcím udělit za nesprávné nakládání s odpady pokuty v řádu desítek tisíc korun. Přesto řada lidí stále tápe, co kam patří a kdy už riskují postih.

Třídění odpadu dnes není jen otázkou dobré vůle. Ukládá ho zákon o odpadech číslo 541 z roku 2020. Ten jasně říká, že každý má povinnost odpad třídit a odkládat ho na určená místa. Pokud to někdo poruší, dopouští se přestupku. O výši sankce pak rozhoduje obec nebo městská část.

Podle Ministerstva životního prostředí patří Česko dlouhodobě mezi evropské premianty v třídění komunálního odpadu. Přesto stále končí ve špatných kontejnerech tisíce tun materiálu, které by šlo znovu využít. A právě na to se nyní obce zaměřují mnohem důsledněji než dřív.

Kdy hrozí pokuta a kdo ji ukládá

Nejčastější problém představuje odkládání odpadu mimo vyhrazené nádoby. Typickým příkladem jsou pytle s odpadem postavené vedle kontejneru nebo vyhozený nábytek u stanoviště tříděného odpadu. Takové jednání úřady hodnotí jako zakládání černé skládky.

Pokutu ale můžete dostat i za zdánlivou maličkost, například když vhodíte stavební suť do směsného odpadu nebo elektrospotřebič do kontejneru na kov. Stavební odpad i elektrozařízení mají vlastní režim zpětného odběru. Obce mohou za přestupek uložit sankci v řádu desítek tisíc korun podle závažnosti a množství odpadu.

Proč na třídění tolik záleží

Když se odpad vytřídí špatně, komplikuje to celý další proces. Stačí třeba mastný papír mezi běžným papírem a problém je na světě – taková várka už se často nedá použít k recyklaci. A recyklace, zjednodušeně řečeno, znamená že se z odpadu znovu stane surovina pro nové výrobky. Jenže jakmile je materiál znečištěný, linka ho vyřadí a putuje jinam.

Společnost EKO‑KOM dlouhodobě uvádí, že průměrný Čech vytřídí ročně desítky kilogramů plastů, papíru i skla. Na papíře to vypadá dobře. Realita v některých ulicích už méně – kontroly nacházejí kontejnery, kde je směs všeho možného. Obce pak musí platit za dotřiďování, někdy i za skládkování, což se promítne do nákladů.

Poplatky za ukládání odpadu na skládky se navíc postupně zvyšují a od roku 2030 má být skládkování využitelných odpadů výrazně omezeno. Každá chyba, byť malá, tak ve výsledku zdražuje systém jako celek. A ten si platíme sami v místních poplatcích, i když si to možná neuvědomujeme.

Nejčastější omyly při vyhazování odpadu

Nejde vždy o lenost. Často spíš o nejistotu, kam s konkrétní věcí. Typicky třeba:

• Papírové obaly s plastovou vrstvou – pokud jsou hodně znečištěné, do papíru nepatří, i když tak na první pohled vypadají.
• Textil by neměl končit ve směsném odpadu, správně patří do zvláštních kontejnerů nebo na sběrná místa.
• Baterie a drobná elektronika se vracejí do obchodů či odvážejí na sběrný dvůr, rozhodně ne do běžné popelnice.

Elektroodpad navíc obsahuje látky, které mohou zatěžovat životní prostředí. I proto se na něj vztahují přísnější pravidla a jeho vyhození do klasického odpadu úřady posuzují přísněji než třeba špatně vytříděný plast.

Jak se pokutě vyhnout

Zní to banálně, ale základ je jednoduchý: zjistit si, jak to funguje právě ve vaší obci. Každá radnice má pravidla zveřejněná na webu, někde rozdávají i tištěné letáky. A existují i mobilní aplikace, kde během pár vteřin dohledáte, kam s konkrétním odpadem.

Když si nejste jistí, sběrný dvůr je většinou nejbezpečnější řešení. Obsluha poradí a pro místní obyvatele bývá převzetí většiny odpadů zdarma. Někdy je ale potřeba dodržet otevírací dobu nebo se prokázat občankou – na to lidé občas zapomínají.

Vyplatí se sledovat i obecní vyhlášky. Mohou upravovat termíny svozu velkoobjemového odpadu nebo určit, kam se odkládají konkrétní druhy věcí. Pokud někdo nechá starou skříň u kontejneru mimo stanovený termín, úředníci to mohou vyhodnotit jako přestupek. A argument, že o tom nevěděl, většinou nestačí.

Třídění odpadu je dnes běžnou součástí každodenního života, i když se to tak nemusí zdát. Stačí pár minut navíc a krátká kontrola informací na webu obce. Ve výsledku tím člověk ušetří nejen peníze, ale i nepříjemné vysvětlování na úřadě, které opravdu nikdo nechce.

Zdroje: mzp.cz, zakonyprelidi.cz, ekokom.cz, enviroportal.cz