Tuhle jednu věc má skoro každý Čech v koupelně a může z ní být tikající bomba. Odborníci varují
Stojí na poličce, často hned vedle sprchy nebo radiátoru. Používáme ji denně a málokdo přemýšlí nad tím, že se z ní může stát riziko pro zdraví i majetek. Řeč je o tlakových sprejích, typicky deodorantech a lacích na vlasy. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že koupelna pro ně není ideální místo.
Plechová nádoba pod tlakem působí nenápadně. Uvnitř se ale nachází směs hořlavého plynu a účinné látky. Pokud se sprej zahřeje nebo poškodí, tlak rychle stoupá. V extrémním případě může nádoba prasknout nebo explodovat. Hasičský záchranný sbor opakovaně informuje o požárech v domácnostech, kde sehrály roli právě hořlavé aerosoly uložené v blízkosti zdrojů tepla.
Riziko se zvyšuje hlavně v menších koupelnách bez okna, kde teplota při sprchování snadno překročí 30 stupňů Celsia. Výrobci přitom na obalech jasně uvádějí, že sprej se nemá vystavovat teplotám nad 50 stupňů a nemá se skladovat u zdrojů tepla. Jenže rozpálený radiátor nebo uzavřená skříňka nad topením dokáže teplotu lokálně výrazně zvýšit.
Proč jsou aerosoly v koupelně problém
Základem většiny deodorantů ve spreji je zkapalněný plyn, například propan nebo butan. Jde o látky běžně používané i v plynových vařičích. V malém množství nejsou samy o sobě nebezpečné, problém nastává při jejich úniku v uzavřeném prostoru. Stačí jiskra ze spínače nebo elektrického spotřebiče a může dojít ke vznícení.
Vlhko a střídání teplot obalu zrovna nesvědčí. Kov časem začne pracovat, někdy i rezne, hlavně když sprej leží měsíce ve vlhké skříňce. Na první pohled nic neuvidíte, žádná díra ani prasklina. Jenže uvnitř je pořád tlak a ten si svou cestu hledá.
Nejde jen o požár, ale i o zdraví
Někdo má doma jeden deodorant, jiný si dělá zásoby. Tři, čtyři kusy vedle sebe nejsou výjimkou. Když začne jeden zvolna propouštět plyn, drží se při zemi a v malé koupelně bez větrání se může nahromadit docela rychle. A to už není jen otázka ohně, ale i toho, co dýcháme.
Státní zdravotní ústav upozorňuje, že vyšší koncentrace butanu nebo propanu mohou vyvolat bolest hlavy, motání, pálení v krku. U citlivějších lidí klidně dřív než si stačíte všimnout, že něco není v pořádku. Nejde jen o velké nehody. I drobný, skoro neznatelný únik z ventilu dokáže kvalitu vzduchu v malé místnosti zhoršit víc, než by člověk čekal.
Specifická kapitola jsou koupelny s plynovým kotlem či karmou. Otevřený plamen a aerosol prostě nejdou dohromady. Přesto se stává, že sprej skončí odložený přímo nahoře na krytu kotle, protože je tam teplo a sucho. To ale neznamená bezpečno.
Co dělat, aby se z běžné věci nestal problém
Není potřeba panikařit. Spíš změnit pár drobností. Spreje patří někam, kde je chladněji a sucho, klidně do šatní skříně nebo komory. Nad radiátor, na parapet na přímé slunce nebo do skříňky těsně nad topením opravdu ne.
Spadne vám nádoba na zem a zůstane na ní promáčklina? Možná bude ještě fungovat, ale jistota to není. V takovém případě je rozumnější ji vyhodit, než čekat co se stane.
- Nenechávejte aerosolové spreje v blízkosti radiátorů a jiných zdrojů tepla.
- Nevystavujte je přímému slunci, ani velkým mrazům.
- Občas zkontrolujte ventil a povrch obalu, jestli něco neuniká nebo není poškozený
Malý detail, který rozhoduje
Někomu to může připadat jako zbytečné strašení. Jenže právě drobná nedbalost bývá podle statistik častou příčinou domácích požárů. Hořlavý plyn, vyšší teplota a uzavřený prostor – kombinace, která se zbytečně podceňuje.
Vyplatí se sledovat i datum spotřeby. Starší kusy mohou mít unavené těsnění nebo ventil, který už netěsní tak jak má. Když ucítíte plyn nebo zaslechnete tiché syčení, otevřete okno a nádobu odneste pryč. Likvidace patří do nebezpečného odpadu, ne do běžného koše.
Koupelna má být místem pohody. Stačí pár lahviček přesunout jinam a riziko se výrazně sníží, někdy až překvapivě. Malá změna, která ale dává smysl.
Zdroje: hzscr.cz, szu.cz, who.int
