Tuhle rostlinu dokáže vypěstovat je skutečný odborník. Komu se to podaří, sklízí pravidelně obdiv a uznání
Na první pohled působí docela nenápadně. Jenže vypěstovat ji je jedna z nejtěžších zahradnických výzev vůbec. Pravé wasabi, japonská specialita známá svou ostrou chutí, si podmaní jen trpělivý a opravdu zkušený pěstitel. A kdo to zvládne, ten si mezi ostatními vyslouží respekt.
Wasabi (Wasabia japonica) rozhodně není bylinka do běžného truhlíku za oknem. V našich podmínkách dává zabrat i lidem, kteří mají se zahradou roky praxe. Nestačí jen hlídat zálivku nebo teplotu. Potřebuje stabilní prostředí, čistou vodu a hlavně čas – několik let, než zesílí oddenek, který se pak v kuchyni strouhá.
Královská zahradnická společnost v Británii uvádí, že v Japonsku roste přirozeně podél chladných horských potoků. A právě napodobit takové místo je kámen úrazu. Vytvořit si doma malé „údolí s potokem“ není jen tak, a proto se to podaří málokomu.
Proč je wasabi tak náročné
Zásadní je teplota. Ideálně by se měla držet mezi 8 až 20 °C, bez větších výkyvů. Horké léto jí nesvědčí, prudké mrazy už vůbec ne. Na běžném záhonu tedy často strádá. Lepší je polostín a vyšší vzdušná vlhkost, třeba u jezírka nebo ve skleníku kde se dá rosit.
Důležitá je i voda. V přírodě ji omývá proudící, okysličený tok. To ale neznamená, že má stát ve vodě. Substrát musí zůstat stále vlhký, ale zároveň lehký a propustný. Jakmile kořeny zahnívají, bývá konec. A sucho? To rostlina snáší snad ještě hůř.

Dva roky čekání. A možná zbytečně
Kdo je zvyklý na rychlou sklizeň ředkviček, bude překvapený. Na oddenek se čeká minimálně 18 až 24 měsíců. Roste pomalu, někdy až únavně pomalu, a aby měl kuchařský význam, měl by mít kolem 15 centimetrů. Stačí přitom pár týdnů nevhodných podmínek a několikaletá péče se rozpadne jako domeček z karet.
Wasabi navíc ohrožují plísně i slimáci. Je citlivé na výkyvy pH, vyhovuje mu lehce kyselá půda, přibližně 6 až 6,5. Podobné hodnoty doporučují i materiály univerzity v Oregonu, která se zabývá výzkumem méně obvyklých plodin.
Možná vás překvapí, že pasta podávaná k sushi bývá jen náhražka. Směs křenu, hořčice a zeleného barviva. Skutečné wasabi chutná jinak – je jemnější, pálivost rychle odezní a zůstane lehce nasládlý tón. V Japonsku se proto strouhá těsně před podáváním, protože aroma se rozkládá během několika minut.
Jak zvýšit šanci na úspěch
Pokud se do toho někdo chce pustit, vyplatí se pořídit už předpěstované sazenice od specializovaných pěstitelů. Klíčení ze semen je nejisté a často zklame.

Rostlinu je potřeba chránit před přímým sluncem i silným větrem, který vysušuje listy rychleji než by se zdálo. Základ pro domácí pokus může vypadat třeba takhle:
- stinné místo, kam v poledne nesvítí slunce
- stále vlhký, ale dobře odvodněný substrát s perlitem
- ochrana před zimními mrazy – chladný skleník, případně přenesení dovnitř
Listy jsou srdčité a poměrně dekorativní, takže i bez sklizně má rostlina svoje kouzlo. Když se ale oddenek skutečně vyvine do potřebné velikosti, získá pěstitel surovinu, která se v Evropě prodává za stovky korun za 100 gramů.
Pěstování wasabi není o náhodě. Spíš o trpělivosti, pozorování a hledání rovnováhy mezi vodou, světlem a teplotou. Kdo tohle dokáže sladit, ten si doma vytvoří kousek japonského horského prostředí. A to už je, mezi zahradníky, výkon který se jen tak nevidí.
Zdroje: rhs.org.uk, extension.oregonstate.edu, britannica.com, gardeningknowhow.com

