Zahrádkáři stále častěji doplňují záhony půdopokryvnými rostlinami, které zvládnou i stinná místa
Půdopokryvné rostliny se znovu dostávají do popředí zájmu. Šetří práci s pletím, pomáhají udržet vláhu v půdě a zároveň omezují erozi. Řada zahrádkářů si navíc všimla, že i místa, kde se trávníku nedaří, mohou díky nim působit upraveně a živě skoro celý rok.
Zahradnictví po celé republice mluví o vyšší poptávce po druzích, které zvládnou růst pod stromy, kolem plotů nebo mezi keři. Důvod je celkem jednoduchý. Mít hezkou zahradu ano, ale netrávit na ní každé odpoledne. Hustý zelený koberec dokáže potlačit plevel a navíc drží v půdě vlhkost déle než holá zem, což je v posledních suchých sezonách znát.
Odborníci z Výzkumného ústavu Silva Taroucy upozorňují, že souvislý porost omezuje přehřívání půdy a podporuje půdní mikroorganismy. Ty pak rozkládají organickou hmotu a zlepšují strukturu zeminy, i když to na první pohled není vidět. Výsledkem bývá stabilnější výsadba a celkově zdravější půda.
Proč dát šanci stínu
Stinná zákoutí bývají na zahradě problém. Tráva tam řídne, běžné trvalky sotva kvetou a půda zůstává odkrytá. Půdopokryvné druhy si ale s nedostatkem světla poradí překvapivě dobře. Typický je barvínek menší, pachysandra nebo břečťan – vytvářejí hustý porost a snesou i konkurenci kořenů vzrostlých stromů.
Důležité je vybrat správný druh podle konkrétního typu stínu. Jiná situace je pod listnatým stromem, kde je na jaře víc světla, jiná u severní zdi domu kde slunce téměř nedopadá. Odborné časopisy dlouhodobě doporučují kombinovat více druhů, výsadba je pak odolnější a méně náchylná k výpadkům.
Tři důvody, proč půdopokryvné rostliny dávají smysl
Jedním z hlavních přínosů je potlačení plevelů. Hustý porost nepustí k půdě tolik světla, a bez něj většina plevelných semen prostě nevyklíčí. Druhá věc – ochrana před vysycháním. Listy fungují jako přirozený kryt proti slunci i větru a půda tak neztrácí vláhu tak rychle.
Třetím efektem je omezení eroze. Při prudkých deštích se nezpevněná zem snadno splavuje, kdežto kořeny půdopokryvných rostlin ji drží pohromadě. V době, kdy podle Českého hydrometeorologického ústavu roste průměrná teplota i počet tropických dní, je to docela podstatné.
Zapojený porost snižuje výpar vody z půdy, což potvrzují i zahraniční studie z oblasti zahradnictví. Není to žádná složitá věda – čím méně odkryté hlíny, tím lépe pro vláhu.
Konkrétní výběr záleží na podmínkách stanoviště. Do suchého stínu se hodí například kakost oddenkatý, který se rychle rozrůstá a na jaře kvete jemně fialově. Vlhčí kouty mohou oživit dlužichy nebo škornice. Tyto trvalky zaujmou nejen květem, ale i listem, který bývá dekorativní po většinu sezony.
Jak postupovat při výsadbě
Základ je v přípravě půdy. Než se pustíte do sázení, je potřeba odstranit vytrvalé plevele i s kořeny, jinak se jich budete zbavovat znovu. Půdu je dobré promíchat s kompostem – dodá živiny a zlepší její strukturu.
Rostliny vysazujte spíše hustěji. Může to vypadat přehnaně, ale jen tak se plocha brzy zapojí a nevzniknou mezery. Po výsadbě nezapomeňte na pravidelnou zálivku, hlavně během první sezóny. Jakmile se porost propojí, nároky na péči citelně klesnou.
Na začátku pomůže i mulč z kůry nebo listí. Udrží vlhkost a omezí růst plevelů, než se rostliny rozrostou. Pak už většinou fungují samy.
Ekologický přínos je také znatelný. Kvetoucí druhy poskytují potravu včelám a čmelákům, jejichž počty podle dat Českého statistického úřadu v posledních letech kolísají. Hustý porost navíc vytváří úkryt pro drobný hmyz a podporuje biodiverzitu, tedy pestrost života na zahradě.
Půdopokryvné rostliny nejsou jen estetickým doplňkem. V době častých výkyvů počasí a nedostatku vláhy představují praktické řešení, jak zahradu stabilizovat a snížit nároky na údržbu. Jakmile si člověk zvykne na zapojené záhony, holá půda mu začne připadat zbytečná.
Zdroje: vukoz.cz, chmi.cz, zahradkar.org, czso.cz
