Zapomeňte na chemické čističe odpadů. Stačí dvě lžíce této látky z kuchyně

Ucpaný dřez nebo sprcha dokážou zkomplikovat den během pár minut. Místo agresivních chemických čističů, které zatěžují potrubí i životní prostředí, však můžete sáhnout po obyčejné surovině z kuchyně. Odborníci na údržbu domácnosti potvrzují, že v mnoha případech funguje překvapivě dobře a bez rizika poškození trubek.

Instalatéři se shodují, že většinu běžných ucpávek tvoří mastnota, zbytky jídla, vlasy a mýdlový kámen. Právě na tyto usazeniny zabírá jednoduchá kombinace jedlé sody a horké vody. Pokud přidáte ještě ocet, reakce směsi pomůže narušit nánosy, které se drží na stěnách potrubí.

Jedlá soda, chemicky hydrogenuhličitan sodný, je zásaditá látka. To znamená, že dokáže reagovat s mastnými kyselinami a rozkládat je. Mastnota se tak snáze uvolní a odteče. Nejde o žádný babský mýtus. Princip potvrzují i základní poznatky chemie, které popisují například vzdělávací materiály americké National Library of Medicine.

Proč chemické čističe nejsou ideální řešení

Komerční přípravky na čištění odpadů často obsahují hydroxid sodný nebo kyselinu sírovou. Tyto látky vytvářejí silnou chemickou reakci, při níž vzniká teplo. Právě vysoká teplota rozpouští organický materiál. Zároveň ale může poškodit plastové potrubí a gumová těsnění.

Podle informací Evropské agentury pro chemické látky patří hydroxid sodný mezi silně žíravé látky. Při neodborném zacházení hrozí poleptání kůže i očí.

Když navíc takový přípravek nezabere a do odpadu se pak pustí instalatér, může dojít k reakci se zbytky jiné chemie. A to už není situace, kterou byste chtěli řešit v koupelně mezi dveřmi.

Jak správně použít dvě lžíce sody

Není na tom nic složitého, spíš jde o to udělat to v klidu a po pořádku. Nejprve nasypte do suchého odtoku dvě vrchovaté lžíce jedlé sody. Klidně ji lehce protřepejte, aby propadla níž. Pak pomalu přilijte zhruba půl hrnku teplého octa.

Směs začne téměř okamžitě pěnit a syčet. Vznikající oxid uhličitý pomáhá uvolnit nánosy, které ulpěly na stěnách trubek. Nejde o žádný zázrak přes noc, spíš o drobnou chemickou reakci, která usazeniny naruší a „nadzdvihne“.

Odtok je dobré přikrýt zátkou nebo aspoň hadrem a nechat směs pracovat alespoň patnáct minut. Někdo nechává i déle. Potom spláchněte proudem horké vody, ale ne vařící – úplně vroucí by plastovým trubkám nemusela udělat dobře.

Nemáte-li ocet po ruce, vystačíte si i se samotnou sodou. Jen počítejte s tím, že účinek bude o něco slabší a je potřeba použít víc horké vody.

Kdy tato metoda nestačí

Domácí postup zabírá hlavně tehdy, když je problém čerstvý nebo jen částečný. Pokud voda stojí a ani se nehne, bývá potíž někde hlouběji. Často jde o chomáč vlasů, ztvrdlou mastnotu nebo dokonce drobný předmět, který v potrubí nemá co dělat.

V takové chvíli přijde na řadu instalatérská spirála, případně odborník. Český cech instalatérů opakovaně upozorňuje, že časté používání agresivních čističů může potrubí postupně oslabit a časem se objeví i praskliny – a to už je jiná starost.

Prevence, která šetří čas i peníze

Nejjednodušší řešení bývá to, které uděláte dřív, než problém vznikne. Tuk po smažení do dřezu nelijte. Nechte ho ztuhnout, setřete papírovou utěrkou a vyhoďte do směsného odpadu. Mastnota se v trubkách ochladí a tvrdne, postupně vytváří pevný povlak.

Ve sprše se vyplatí obyčejné sítko na vlasy. Stojí pár korun a ušetří spoustu nervů. Jednou za týden můžete do odpadu nasypat trochu sody a propláchnout horkou vodou – je to rychlé, skoro bez práce.

Zní to možná až moc jednoduše. Jenže právě v tom je ta výhoda. Dvě lžíce, pár minut času a často máte klid. A ruce bez poleptání, což se taky počítá.

Zdroje: echa.europa.eu, nlm.nih.gov, ircps.cz, who.int