Zmrazení vajíček jako pojistka budoucnosti. Pro koho dává smysl?
Ženy dnes posouvají mateřství častěji až do druhé poloviny třicítky. V Česku i jinde po Evropě je to patrný trend. Biologie si ale na kariérní plány ani hledání partnera nepočká a plodnost s věkem klesá, někdy rychleji než si připouštíme.
Právě proto se mluví o zmrazení vajíček, odborně o kryokonzervaci oocytů, jako o jakési pojistce do budoucna. Dřív šlo hlavně o řešení pro pacientky před náročnou léčbou, typicky onkologickou. Dnes přicházejí i zdravé ženy, často kolem třiceti let, které jen nemají vhodné podmínky pro dítě teď hned.
Lékaři ale brzdí přehnaná očekávání. Nejde o jednoduchý „odklad mateřství na tlačítko“ a už vůbec ne o záruku těhotenství. Hodně záleží na věku při odběru i na tom, kolik vajíček se podaří uložit.
Jak zmrazení vajíček probíhá a co skutečně znamená
Celý proces začíná hormonální stimulací vaječníků. Přibližně deset až dvanáct dní si žena aplikuje injekce, které podpoří dozrávání většího počtu vajíček během jednoho cyklu. Následuje odběr – krátký zákrok v anestezii, prováděný přes poševní stěnu pod kontrolou ultrazvuku. Trvá zhruba čtvrt hodiny, nic dramatického, ale úplně banální to také není.
Odebraná vajíčka se zmrazují metodou zvanou vitrifikace. Jde o velmi rychlé ochlazení, díky němuž se netvoří ledové krystalky, které by buňku poškodily. Současné laboratorní postupy jsou výrazně šetrnější než dřív, šance na přežití vajíčka po rozmrazení se tím zvýšila. Přesto – každé vajíčko je jiné a stoprocentní jistota neexistuje.
Je dobré rozlišovat mezi plodností jako biologickou schopností otěhotnět a úspěšností samotné léčby. Plodnost po 35. roce věku klesá, po čtyřicítce ještě výrazněji. Pokud si žena nechá vajíčka odebrat například ve třiceti, „uchová“ si kvalitu odpovídající tomuto věku, i když je využije později. To ale samo o sobě nezaručí narození dítěte.
Každý krok má svou pravděpodobnost – rozmrazení, oplodnění, vývoj embrya i jeho uhnízdění v děloze. Někdy vyjde vše napoprvé, jindy ne a to i když jsou vstupní podmínky dobré.
Pro koho dává smysl a kdy je lepší nečekat
Odborné společnosti doporučují metodu hlavně ženám, které mateřství plánují, ale musí ho z vážných důvodů odložit. Typicky před chemoterapií nebo jinou léčbou, která může poškodit vaječníky. V těchto případech náklady obvykle hradí zdravotní pojišťovna.
Stále častěji se ale ozývají i ženy bez zdravotních potíží. Řeší spíš životní situaci – chybějící partner, nejisté bydlení, rozjetou kariéru. Podle doporučení ESHRE je vhodné zvažovat preventivní zmrazení spíše do 35 let. S vyšším věkem totiž klesá kvalita vajíček a je potřeba jich zmrazit víc, aby šance na budoucí těhotenství byla alespoň rozumná.
Roli hrají i finance. Jeden stimulační cyklus může stát desítky tisíc korun, a někdy nestačí jeden. K tomu se přičítá každoroční poplatek za skladování. V součtu nejde o malou částku, zvlášť mezi třicítkou a čtyřicítkou, kdy lidé řeší hypotéky a další závazky.
Zmrazení vajíček může ulevit od pocitu, že čas neúprosně běží. Neřeší ale všechno. Budoucí zdravotní stav, případné potíže s dělohou nebo jiné komplikace tím obejít nelze. I proto gynekologové doporučují nejdřív individuální konzultaci a vyšetření ovariální rezervy – tedy zásoby vajíček ve vaječnících. Zjišťuje se z hormonů i ultrazvukem.
Mýtus jistoty a psychologický rozměr rozhodnutí
Častý omyl spočívá v představě, že zmrazená vajíčka jsou stoprocentní plán B. Statistiky z oblasti reprodukční medicíny ukazují, že pravděpodobnost narození dítěte roste s počtem uložených vajíček a s nižším věkem při odběru. Garance to ale není, a nikdy nebude.
Psychologický dopad bývá různý. Některým ženám přináší metoda klid a pocit, že mají situaci víc pod kontrolou. Jiným může naopak připomínat, že mateřství odsouvají – a vytvářet další tlak. O těchto motivech má smysl mluvit otevřeně, nejen s lékařem ale třeba i s terapeutem.
Pokud o kryokonzervaci uvažujete mezi třicátým a čtyřicátým rokem, vyplatí se alespoň vstupní vyšetření. Konkrétní čísla často řeknou víc než obavy nebo články na internetu. Medicína dnes nabízí možnosti, které ještě před pár lety nebyly tak dostupné. Čas však zůstává zásadním faktorem – a ten se zastavit nedá.
Zdroje: eshre.eu, who.int, sukl.cz, europarl.europa.eu
