Jak podle psycholožky posílit sebevědomí vašeho dítěte

Nízké sebevědomí může vaše dítě brzdit v životě, píše bývalá školní psycholožka a vedoucí školního poradenství, doktorka Deborah Trengove, pro magazín The Parents Website. Navrhuje praktické způsoby, jak mohou v tomhle rodiče svým dětem pomoci. Pojďme se na ně podívat.

Mladé lidi s nízkým sebevědomím trápí názory, které o sobě mají. Může to zvyšovat pochybnosti o sobě samém, vyvolávat sebekritiku a různými způsoby děti brzdit ve svém vývoji.

Chceme-li ve svém životě učinit jakékoliv rozhodnutí, musíme si být nejprve jisti sami sebou, abychom mohli postoupit a dosáhnout cíle. Sebedůvěra hraje v životě člověka velmi důležitou roli, protože právě ona rozhoduje o úspěchu či neúspěchu jedince. Sebevědomí je tedy opravdu velmi důležité pro budování osobnosti dítěte, říká studie.

1. Vyhněte se srovnávání

Děti se velmi snadno srovnávají s ostatními. Se sourozenci, rodiči či vrstevníky. Téměř vždy je takové srovnávání negativní a je živnou půdou pro „nejsem dost dobrý“, co se týče úspěchů, vzhledu nebo dokonce své důležitosti. Dávejte pozor a zpochybňujte tyto domněnky. Utvrzujte dítě v tom, že každý člověk je jedinečný a nelze ho srovnávat s ostatními. Konkrétní úspěchy nebo vlastnosti jsou pouze jedním z aspektů každého člověka a nedělají z nikoho lepšího nebo milovanějšího než je ten druhý.

2. Rozvíjejte kompetence

Rozvíjení dovedností a zažívání úspěchů je důležitou součástí budování sebeúcty. Chcete-li děti podpořit, pomozte jim stanovit si realistické cíle, které vycházejí ze schopností a zdrojů, jako jsou čas a možnosti, obvykle rozdělené do menších kroků. Brigáda může být pro dospívající skvělým způsobem budování sebeúcty prostřednictvím finanční nezávislosti, růstu sociálních dovedností a větší odpovědnosti.

Mezi další cíle může patřit zapojení do nové činnosti, stanovení si cílů v oblasti učení nebo častější mluvení ve třídě.

3. Povzbuďte růstové myšlení

Chyby jsou normální a jsou součástí učení a růstu osobnosti. Je těžké se vždy snažit co nejlépe, protože jsme lidé a ne stroje. Dokud se snažíme dělat to nejlepší, co umíme, nelze po nás chtít víc. Pokud dítě řekne „nemám matematický mozek“, projevuje tím fixní myšlení, ale když místo toho použije „matematika je pro mě matoucí, ale učím se nové metody“ ukazuje na růstové myšlení.

Růstové myšlení pomáhá přijímat výzvy, podporuje vytrvalost a podporuje učení se z chyb.

4. Podporujte různé schopnosti a zájmy

Podporujte individuální záliby a dokažte to svou pozorností a časem. Ať už se jedná o sportovní, intelektuální, tvůrčí, umělecké zájmy, pomoc druhým, sociální spravedlnost nebo jiné, brát zájmy vážně umožňuje dětem a dospívajícím brát vážně i sebe sama.

Osobní vlastnosti, jako je empatie, laskavost a spravedlnost, nejsou vždy oceňovány v rámci ocenění za úspěch, ale zaslouží si uznání.

5. Uznávejte úspěchy

Často se v rodinách děje toto: „Test jsem zvládl skvěle, měl jsem 85 procent úspěšnosti, což je moje nejlepší známka v tomto roce, ale když jsem to řekl tátovi, první, na co se zeptal bylo, co se stalo s těmi zbylými 15 procenty. Prostě nemá smysl se snažit, nikdy pro něj nebudu dost dobrý“.

Místo toho, abyste dítěti dávali najevo, že jeho nejlepší snaha nebyla dost dobrá, zaměřte se nejprve na to, co se mu povedlo a mluvte o tom, s čím je spokojené a proč. Tím posílíte vynaložené úsilí. Je-li to vhodné, diskutujte o tom, co by příště mohlo udělat jinak.

6. Pochvalte

Oceňujte snahu, zlepšení a radost z úspěchů a činností. Ne jen výsledek. Buďte v těchto vyjádřeních konkrétní. Zkuste některé z příkladů:

Vynaložil jsi velké úsilí na přípravu přednášky, výborně!
Obdivuji, jak jsi dnes při hře povzbuzoval své spoluhráče.
Paní učitelka říkala, že se tvůj pravopis zlepšuje, cvičení se vyplácí.

Dávejte si pozor na bezdůvodnou a přehnanou chválu, která není zasloužená. Nepomáhá totiž budovat osobní spokojenost a vytrvalost.

7. Modelujte pozitivní a realistickou sebechválu

Slyšet své rodiče oceňovat vlastní úsilí a úspěchy je velmi působivé. Například:

• Mám docela radost, že se mi podařilo opravit sekačku.
• Udělal jsem prezentaci. Byl jsem sice zezačátku nervózní, ale dopadlo to dobře a moje příprava se vyplatila.
• Teta dnes potřebovala pomoc a jsem rád, že jsem jí mohl podpořit.

Každý z těchto příkladů ukazuje na rozsah sebeúcty a na to, jak můžeme rozpoznat své vlastní schopnosti a činy.

Zdroj: The Parents Website, Linkedin, Global Science Research Journals