Pečujete o nemocného příbuzného? Dávejte pozor také na sebe!

Péče o blízkou osobu ovlivňuje i ty nejodolnější lidi. Ti, kdo pečují o nemocného blízkého, ať už formou ošetřovatelské péče, nebo jen emocionální podpory, musí také pečovat o své vlastní zdraví a pohodu.

Pečující osoba je každý, kdo pomáhá jiné osobě v nouzi, například nemocnému manželovi nebo partnerovi, dítěti s vývojovým postižením nebo staršímu členu rodiny. Rodinní příslušníci, kteří aktivně pečují o staršího člověka nebo o jiné osoby, však často nejsou definováni jako pečující osoby. Často to jako společnost považujeme za takovou samozřejmost, a zejména pečovatelé sami to považují za samozřejmost a zapomínají sami na sebe.

Péče o druhé je naplňující, ale stresující zkušenost

Péče o blízkou osobu přináší pocit uspokojení. Pro většinu pečujících je důležité zejména vědomí, že byli se svým blízkým až do poslední chvíle. Při tomto typu péče však často dochází ke střídání rolí a vlastních emocí. Jinými slovy, pečovatelé často zapomínají na sebe a své vlastní potřeby. Je přirozené cítit se naštvaný, frustrovaný, vyčerpaný, osamělý nebo smutný. Emoční a fyzický stres je u pečujících osob velmi častý.

Pokud patříte do jedné z těchto skupin, vaše rizikové faktory se zvyšují:

• jste žena,
• máte nižší vzdělání,
• sdílíte domácnost s osobou, o kterou pečujete,
• trpíte depresí,
• máte finanční problémy,
• strávíte většinu dne péčí o pacienta,
• chybí vám dovednosti potřebné k řešení problémů,
• jste se sami nerozhodli o pacienta pečovat.

Stát disponuje různými sociálními transfery, které poskytují alespoň určitou úlevu či pomoc různým lidem, ale je třeba zdůraznit, že to často nestačí. Další problém nastává, když prakticky nemáme na výběr a jsme do takových okolností – tedy do péče o pacienty – tlačeni.

Známky toho, že jste ve stresu

Takzvaní pečovatelé se často nejvíce soustředí na svého blízkého a mnohdy si neuvědomují, že tím trpí i jejich zdraví a pohoda. Mezi příznaky stresu, který z toho plyne, patří:

• jste zahlceni a stále se obáváte,
• jste často velmi unavení,
• příliš mnoho nebo příliš málo spíte,
• jste zhubli nebo přibrali na váze,
• ztratíte zájem o činnosti, které vás kdysi bavily,
• neustále cítíte intenzivní smutek,
• máte časté bolesti hlavy.

Metody zvládání stresu

Emocionální a fyzické nároky péče mohou zlomit i toho nejodolnějšího člověka. Proto je tak důležité využít mnoho zdrojů a nástrojů, které máte při péči o blízkou osobu k dispozici. Pamatujte, že pokud se nepostaráte sami o sebe, nebudete schopni se postarat o nikoho jiného. Přijměte pomoc. Soustřeďte se na to, co můžete udělat, a neřešte věci, které jsou mimo váš dosah. Stanovte si realistické cíle a buďte realističtí vůči sobě a zejména vůči pacientovi. Zjistěte, jaké formy podpory jsou vám navíc k dispozici. Spojte se s lidmi ve stejné nebo podobné situaci – nemá smysl naslouchat lidem, kteří se o příbuzného nestarají stejně jako vy, protože jim ani vám obvykle nerozumí. Udržujte kontakt s rodinou a přáteli – přijměte veškerou pomoc, kterou vám budou ochotni poskytnout. Pečujte také o sebe a ujistěte se, že máte denně hodinu nebo více času pro sebe! Vězte, že máte přinejmenším právo cítit emoce a pocity.

Zdroj: vizita, redakce