Životní příběh čtenářky: Manžel a tchyně mi sebrali dceru, údajně nejsem dobrá máma!
Dcera paní Heleny byla často nemocná, a proto dlouhou dobu nemohla chodit do školy. Když po nějaké době viděla Helena jejich novou lékařku, snažila se proti ní nemít žádné předsudky. Jenže nakonec přišlo nečekané zklamání, ze kterého se Jana dlouhou dobu nemohla vzpamatovat.
Vše to začalo nástupem malé Janičky do školy. První školní den si Helena všimla malého chlapečka s nudlí u nosu. V tu chvíli věděla, že je zle. Vzhledem k tomu, že Helena podnikala, dokázala si svůj čas přizpůsobit a co nejvíce se věnovat dceři. A tak tomu bylo i v případě, když její dcera onemocněla.
Od prvního školního dne neuběhl ani týden a malá Janička byla nemocná. Manžel na mě začal bručet, že za to můžu já, kvůli mému častému větrání. Řekla jsem mu, že počkám, co bude ráno a případně půjdeme k lékaři. Manžel na mě vykřikl, zda jsem se nezbláznila, proč čekat do rána. On byl hrozně úzkostlivý a nikdy v dětství ani nespadl. Jeho matka byla vzorná a já jsem podle něho moc laxní.
Po několika dnech se Janička uzdravila a začala chodit znovu do školky. Jenže po týdnu byla opět nemocná. Manžel na mě útočil, že je to moje chyba a dělám něco špatně. Další den ráno jsem šla s dcerou k lékařce, která mi řekla, že je to jen lehká viróza, běžná školková nemoc, se kterou si nemusím lámat hlavu a strachovat se.
Jenže manžel se s vyjádřením lékařky nespokojil a křičel na mě, že jsem úplně blbá, když rady téhle lékařky poslechnu. Druhý den dceřinu lékařskou kartu nechal přeložit k jiné lékařce. Jenže když jsem novou lékařku viděla, byla jsem v šoku. Nechtěla jsem mít předsudky, ale tahle lékařka snad musela léčit ještě mojí babičku.
Tato lékařka mě začala ihned obviňovat. Prý, pokud má Jana potíže, měla mít dávno antibiotika. Ty nám tedy předepsala a Janička je poctivě brala následující dva týdny. Léky zabraly a Janička se vrátila do školky. Po týdnu byla opět nemocná a opět se to obrátilo proti mě. Manžel na mě ječel, že to je má chyba, že jsem líná s dcerou zůstat doma. Doktorka nám tedy předepsala silnější antibiotika. Manžel mi v tu chvíli řekl, že jsem špatná matka a dceru mi odvezl k tchyni. Sbalil jí všechno oblečení a já tři dny probrečena. Nic jsem neudělala. Dělala jsem vše, co jsem mohla.
Jenže nakonec mě to vše došlo. David mě chtěl jako matku znemožnit. Chtěl si tím obhájit, proč se mnou už nechce být. Našel si někoho jiného. Sbalila jsem tak Janičku a odvezla jsem ji ke svým rodičům. Poté jsem požádala o rozvod a svěření dcery do mé péče. Následně Davidova milenka otěhotněla. Jenže malá Janička se od nich neustále vrací nemocná, takže vždy ráda Davidovi připomenu, že on je ten špatný, kdo mi ji stále dává nemocnou.
Zdroje: Redakce – příběh čtenářky