Erotika v dávných dobách: Jaký měly život ženy v harémech?

Nejstarší doklady o harémech pocházejí už ze starověkého Egypta. Faraoni si vydržovali ženské skupiny, kam přicházely princezny z podrobených zemí jako rukojmí, ale také dcery spojeneckých králů, uvádí web stoplusjednicka.

Slovo harém pochází z arabského slova haram, což znamená zakázaný. Dnes harém vnímán jako společenství žen, které v polygamní domácnosti patřily jako manželky a milenky jednomu muži. V arabské kulturní tradici se však jedná o část domu, kam je zakázán vstup jiným mužům než pánovi domu, uvádí web national-geographic.

V harému panovala tvrdá hierarchie

Harém osmanského sultána tvořil dlouhou dobu součást istanbulského paláce Topkapi. Od 19. století se harém nacházel v paláci Dolmabahçe. Žilo zde asi 800 žen. Byly to sultánovy manželky, konkubíny, dcery, další příbuzné i služebné dívky. Také zde pobývali eunuchové a synové. Celé společenství řídila sultánova matka, která výrazně ovlivňovala vztahy panovníka, jeho manželek i dětí a velmi často rozhodovala o životě či smrti obyvatelek harému. Dvorní dámy, s nimiž sultán pobýval, se považovaly za členky dynastie a dosahovaly titulů, jako například oblíbená, nebo šťastná. 

Sultánův harém byl hlavě institucí, kde se tvořily politické vztahy skrz potomky. Projevovala se zde pyramida moci. Sexuální vztah s panovníkem udržovala jen malá část obyvatelek. Ty zbývající byly předurčeny ke sňatku s členem dvora, nebo se staly služebnicí sultánovy matky. Harém byl i místem, kde se dcery panovníka vzdělávaly. Získávaly zde znalosti a vychování nutné pro budoucí manželky muslimských vladařů a vyšších šlechticů. 

Sultánovy skutečné manželky rozhodně nebyly pouze sexuální otrokyně. Mohly využívat značných výhod a měly výrazný vliv na život u dvora a také na politické dění. V harémech panovala přísná hierarchie a mezi ženami bujely až život ohrožující intriky, když soupeřily o přízeň sultána a jeho matky.

Zdroj: stoplusjednicka.cz, national-geographic