Lucie (37): Můj manžel se zamiloval do mé sestry. A já jsem za to ráda

Čtenářka Lucie nám popsala svůj osobní, překvapivý příběh, který nás upoutal.

„Jsem 37letá žena, která byla dvakrát vdaná. Jsem podruhé rozvedená a stále věřím, že láska může změnit svět. Není to jen idealistická představa, která mi zůstala z dětství, kdy jsem sledovala příliš mnoho pohádek.“ píše Lucie.

„Můj první manžel je také otcem obou mých dětí. Byli jsme manželé více než deset let, rozvedeni jsme téměř sedm let a stále ho považuji za jednoho ze svých nejlepších přátel. Společně slavíme narozeniny, svátky a pravidelně si užíváme velké rodinné večeře s oběma partnery a spoustou dětí. Když potřebuji radu, je jedním z prvních lidí, komu volám,“ pokračuje Lucie. „Je v nádherném oddaném vztahu s výjimečnou ženou, která je shodou okolností moje mladší sestra. Když to lidé slyší, nevyhnutelně reagují šokem nebo nějakým druhem hněvu zprostředkovaně. Často se zeptají: „A tobě to nevadí?“ Moje odpověď jim opravdu vyrazila dech: Nemohu být za ně šťastnější.“

Lucie je šťastná i za svou sestru, protože ví, že si vybrala dobře. „Když se jejich vztah začal rozhořívat, oba za mnou přišli, každý zvlášť, s tím, co se děje. Dělala jsem si starosti, protože každý z nich v té době procházel velmi těžkým obdobím a všichni víme, že někdy vztahy způsobí více škody než užitku, ale také že správný vztah může někoho zachránit. On byl hluboce zraněn koncem svého druhého manželství a ona se stále vyrovnávala s následky konce vztahu s otcem svých dětí. Stačilo mi však jen chvíli poslouchat, abych viděla, že se navzájem k sobě hodí.“

„Láska může potenciálně doslova vyléčit zlomené srdce. Své sestře a otci svých dětí jsem řekla totéž: „Chci, abyste byli šťastní,“ píše Lucie.

• 

Mám z nich radost

„Moje děti vždycky věděly, že je já i jejich otec milujeme a že se máme rádi. Nikdy nechceme, aby jejich život trpěl tím, že jsme se rozhodli nezůstat manželé a dbáme na to, aby věděly, že jsou pro nás prioritou číslo jedna. Vždycky nás oba měly u sebe, abychom jim fandili ve všem, co dělají, a byly svědky i toho, jak fandíme jeden druhému. Jakmile se naše životy začaly rozvíjet a my jsme si začali vytvářet život, jaký jsme chtěli, chtěli jsme jiný život. Problém byl v tom, že v té době jsme už měli děti.“

Lucie je ráda, že je sestra šťastná. A bývalému manželovi, otci jejich dětí přeje to samé. „Pro naše děti je nejlepší, když mají v životě co nejvíce lásky. A to mají. Každý den jsou v obou našich domovech, u jejich otců i u mě Doufám, že když už nic jiného, tak jsme je s jejich otcem naučili, že láska je ten největší dar a že by se měla dávat často a v hojnosti.“

„Sestra žije s bývalým manželem už několik let a jsou pořád jako hrdličky. Zapamatujte si. Pokud spolu bývalí manželé vycházejí a mají spolu i děti, je to to nejlepší, co mohou pro ně udělat. Vycházet spolu stále, jako rodina.“ dodává Lucie.

Vidíte to podobně? Zvládli byste podobnou situaci?