Připla si falešný vous, provdala se za bratra a stala se královnou Egypta

Za dob faraonů se vládcem země stával zpravidla muž. Aby se však Hatšepsut dostala k moci, byla ochotná dát své ženství stranou, a vystupovat jako muž. Vzala si bratra, připnula si falešný vous a usedla na trůn.

Královna Hatšepsut

Narodila se Thutmosi I. a za svého života se mnohdy nechala oslovovat dětskou zdrobnělinou svého jména, Hatusu. Když nadešel čas, provdala se za svého nevlastního bratra Thutmose II., kterému však neporodila mužského nástupce. Thutmos II. tak počal svého prvního syna (Thutmose III.) s Eset, ženou, která patřila k jeho harému.

Nástup

Thutmos II., manžel, bratr a král Hatšepsut, brzy a předčasně zemřel. Na trůn však nemohl dosednout jeho prvnorozený syn, neboť byl příliš malý, a nebyl připravený vládnout. Jak regentka tak začala vládnout Hatšepsut, která se brzy nechala oslovovat jako faraon. Thutmose III. prohlásila svým formálním spoluvlácem.

Respekt říše

Aby si žena na trůnu zajistila respekt svého národa, musela být ženou krále, faraona. Hatšepsut šla jinou cestou. Kromě mužského oblečení a vystupování, si na formální ceremonie připínala falešný vous. Dnes by tento způsob možná neobstál, tehdy však její vládu podporovali kněží Amonova kultu, úředníci, i obecný lid.

Po její smrti

Poté, co Hatšepsut zemřela, usedl na trůn Thutmose III. jako samostatný vládce. Ke konci své vlády se rozhodl zničit veškeré sochy, které Hatšepsut zpodobňovaly, a snažil o smazání jejího jména z historie. Navzdory jeho přáním byl v Egyptě, poblíž Nilu nalezen chrám, krerý dala Hatšepsut vystavit. Ten je z jedné strany nalepen na horský masiv, a částečně je zapuštěn do skály. Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém zrození, k němuž údajně došlo spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I., Ahomse.

zdroj: redakce, Wikipedie, Starověký Egypt