Průmyslově zpracovávat potraviny bez přidání chemie často nelze. Doma můžeme zvolit šetrnější způsoby konzervace

To, co jíme, ovlivňuje naše zdraví. Mnoho potravin, na které je běžný spotřebitel zvyklý, by bez konzervantů nebylo vůbec možné vyrábět. Právě na zvoleném způsobu konzervace závisí výsledná výživová hodnota potravin. Vyvarovat se umělým přísadám je složitější, ale ne nemožné.

Konzervanty jsou v současnosti obsaženy ve většině průmyslově zpracovávaných potravin. Přidávají se pro dosažení delší trvanlivosti a zároveň zachování zdravotní nezávadnosti, protože svým působením potlačují rozvoj mikroorganismů. Označují se jako Éčka a jejich používání stanovuje legislativa. Díky tomu, že je jejich maximální povolené množství zakotveno ve vyhlášce, nedochází k jejich nadměrnému užívání. Mnohé chemické konzervanty totiž působí ve vyšších dávkách negativně na lidské zdraví. Mezi nejčastější nežádoucí účinky konzervantů patří bolesti hlavy, zažívací problémy, hyperaktivita u dětí a alergické reakce.

Lidé se odjakživa snažili potraviny konzervovat a tím si je uchovat na „horší časy“. K nejčastějším postupům konzervace potravin se v minulosti řadilo sušení, uzení kouřem, chlazení, kvašení či nakládání do soli, octu nebo medu. Později se přidalo zavařování, mrazení a vakuové balení.

My sami neseme zodpovědnost za to, co jíme

Existuje mnoho přírodních látek, které mají konzervační účinky. Mezi nejznámější patří již zmíněný med, ocet, sůl nebo olej, ale velké zastoupení přirozených konzervantů bychom našli i ve světě bylinek a koření. Avšak s rozvojem potravinářského průmyslu se stále více začaly uplatňovat chemické způsoby konzervace a na obalech potravin často nalezneme názvy jako kyselina sorbová, kyselina benzoová nebo ethylparahydroxybenzoát. Vyplatí se mít přehled o druzích i počtu použitých přídatných látek v potravinách, které často konzumujeme, protože tyto údaje nám hodně napoví o kvalitě daného výrobku.

Navykli jsme si, že nám většina potravin vydrží delší dobu, než je pro ni přirozené. Aniž bychom si to mnohdy uvědomovali, konzumací potravin s přidanými chemickými konzervanty zatěžujeme náš organismus. Vliv konzervantů na naše zdraví a jejich souvislost s civilizačními chorobami je předmětem mnoha vědeckých studií. Možná stojí za to naše návyky přehodnotit a vrátit se zpět k běžným činnostem našich babiček: sušení, zavařování a nakládání. Pozdní léto je pro to tím nejlepším obdobím.

Zdroj: bezpecnostpotravin, ceff.info