Trápí vás suchá pleť i přes vrstvy krému? Problém může být hlouběji, než si myslíte. Změňte tento jeden zvyk při sprchování

Suchá, napjatá nebo dokonce šupinatá pleť, která svědí i po opakovaném mazání, dnes není nic neobvyklého. Podle dermatologů ale problém často neleží v tom, jaký krém používáte, ale někde úplně jinde. A překvapivě často to začíná v koupelně.

Statistiky České dermatovenerologické společnosti ukazují, že dlouhodobé potíže se suchou kůží řeší víc než třetina lidí mezi 30 a 50 lety. Přesto se většina z nich snaží situaci zachránit silnější kosmetikou. Jenže tím se řeší spíš následek, ne důvod.

Kůže má vlastní obranný systém. Na jejím povrchu se nachází tenká vrstva vody a tuků, tzv. hydrolipidový film. Funguje jako štít proti ztrátě vlhkosti. Jakmile se tahle bariéra naruší, pleť začne vysychat. A je v podstatě jedno, kolik krému na ni později nanesete.

Horká sprcha jako tichý sabotér hydratace

Horká voda je příjemná, uvolní tělo a člověk má pocit komfortu. Jenže kůže to vnímá jinak. Dermatoložka MUDr. Monika Arenbergerová opakovaně upozorňuje, že vysoká teplota vody doslova rozpouští přirozené kožní lipidy. Bez nich se pokožka nedokáže bránit vysychání.

Podle studií publikovaných v Journal of Dermatological Science stačí zhruba deset minut pod horkou sprchou a množství přirozených tuků na povrchu kůže se výrazně sníží. Výsledek? Pocit pnutí, začervenání a u citlivějších lidí i nepříjemné svědění.

Další kapitolou jsou mycí prostředky. Silně pěnivé sprchové gely s obsahem sulfátů sice zanechají pocit „dokonale čisté“ pokožky, ale často je to vykoupeno oslabením kožní bariéry. Kůže pak sice není mastná, ale je bezbranná.

Odborníci z Evropské akademie dermatologie proto doporučují sáhnout po jemnějších přípravcích s neutrálním nebo lehce kyselým pH. Ty respektují přirozené prostředí pokožky a tolik ji nezatěžují.

Roli hraje i samotná délka sprchování. Čím déle stojíte pod proudem vody, tím víc se ochranná vrstva kůže narušuje. Dermatologové mluví o ideálním čase kolem pěti minut. Všechno navíc už zvyšuje riziko vysušení, hlavně v zimě, kdy je pleť namáhaná i chladným vzduchem.

Jeden zvyk, který dělá zásadní rozdíl

Největší změnou bývá prosté snížení teploty vody. Vlažná sprcha, zhruba 36 až 37 stupňů Celsia, kůži tolik nešokuje a pomáhá zachovat její přirozené lipidy. Není to možná tak příjemné, ale rozdíl na pleti bývá znatelný už po pár dnech.

Důležitý je i moment po sprše. Dermatologové mluví o tzv. pravidlu tří minut. Hydratační krém by se měl nanést na ještě lehce vlhkou pokožku, kdy dokáže vodu lépe „uzamknout“ uvnitř. Když čekáte až pleť úplně uschne, velká část efektu je pryč.

Nemusí jít přitom o drahou kosmetiku. Přehledové články v British Journal of Dermatology opakovaně uvádějí, že důležitější než cena je složení a pravidelnost používání. Látky jako glycerin nebo ceramidy pomáhají obnovit kožní bariéru a zlepšit schopnost pleti udržet vlhkost.

Kdy zbystřit a vyhledat odborníka

Pokud se suchost kůže zhoršuje, objevují se praskliny, šupiny nebo silné svědění, může jít o atopický ekzém nebo jiný kožní problém. V takovém případě už změna sprchy ani krému nestačí. Vyšetření u dermatologa pomůže najít skutečnou příčinu a nastavit cílenou léčbu.

Rada na závěr je vlastně jednoduchá, možná až podezřele. Zkraťte sprchování, stáhněte teplotu vody a hned po osušení použijte jemný hydratační krém. Tenhle nenápadný zvyk má často větší efekt než plná polička kosmetiky. Pleť se totiž umí regenerovat sama, jen jí v tom nesmíme pořád překážet.

Zdroje: derma.cz,aad.org,jdsjournal.com,bad.org