Jak mi pes zachránil duševní zdraví: O věrnosti, každodenním pohybu a radosti, kterou vám přinese čtyřnohý přítel

Pes se u mě objevil v období, kdy jsem měl pocit, že jeden den přetéká do druhého a hlava už moc nestíhá. Nebyl to žádný zlom, spíš tiché vyčerpání, které si člověk omlouvá týdny, možná měsíce. Až s odstupem mi došlo, jak zásadní roli může hrát obyčejná přítomnost zvířete.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že právě dlouhodobý stres a samota patří k největším hrozbám pro psychiku lidí mezi třicítkou a padesátkou. Práce, rodina, závazky. Pes do toho všeho vstoupí bez nároků, ale s rytmem, který vás donutí se trochu zastavit.

Věrnost jako stabilní bod v nejisté době

Vztah se psem je jiný než s lidmi. Je čitelný, někdy až nepříjemně přímočarý. Podle vyjádření Americké psychiatrické asociace může pravidelný kontakt se zvířetem zmírňovat úzkost, protože reakce psa jsou okamžité a bez posuzování. Mozek tak dostává jednoduchý signál: je klid.

Nejde o žádné duchovno. Při kontaktu se psem roste hladina oxytocinu, hormonu spojeného s důvěrou a pocitem bezpečí. Současně klesá kortizol, tedy stresový hormon. Tyhle souvislosti popisuje i časopis Frontiers in Psychology, který se vztahu člověka a zvířete věnuje dlouhodobě, a dost podrobně.

Pohyb, ke kterému vás pes tak trochu dotlačí, má překvapivě silný dopad na hlavu. Nejde o výkony ani kilometry, spíš o to, že se jde ven. Znovu a znovu.

Studie Americké kardiologické asociace z roku 2019 ukazuje, že lidé se psy mají vyšší míru běžné denní aktivity. Pravidelné procházky pomáhají kondici, spánku i zvládání stresu. Tělo se unaví přirozeně a myšlenky se jaksi srovnají samy, bez násilí.

Rutina, která dává dni smysl

Psovi je jedno, jestli je pondělí nebo víkend. Potřebuje jít ven, dostat najíst a chvilku pozornosti. Tahle jednoduchá struktura pomáhá lidem, kteří bojují s únavou nebo lehčími formami deprese. Mental Health Foundation zmiňuje pravidelný režim jako jeden ze základních pilířů psychické pohody.

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že ráno má najednou jasnější začátek. Není čas řešit, jestli má smysl vstávat. Pes už stojí u dveří. A to stačí.

Důležitý je i sociální rozměr, který si člověk často uvědomí až zpětně.

Na procházkách se dáváte do řeči s lidmi, které byste jinak míjeli beze slova. Podle výzkumů publikovaných v časopise Anthrozoös funguje pes jako přirozený sociální katalyzátor. Nejde o hluboká přátelství, spíš o drobné kontakty, které ale mají váhu.

Radost, která není podmíněná výkonem

Pes má radost jednoduše proto, že jste doma. Neřeší tabulky, chyby ani úspěchy. Tahle bezpodmínečnost má na psychiku zvláštně uklidňující účinek. Učí zpomalit a být aspoň chvíli tady a teď, i když to nejde pokaždé.

Pokud uvažujete o pořízení psa kvůli psychické pohodě, je fér zvážit vlastní čas i energii. Pes není rychlé řešení, spíš dlouhý vztah. Když mu ale dáte prostor, vrátí vám to v podobě klidu, pohybu a radosti, která se nedá nijak obejít ani koupit.

Zdroje: psychiatry.org, frontiersin.org, heart.org, mentalhealth.org.uk, who.int